Základní škola Zlonice, Komenského 305

Dne 5.4. , vlastně z pátku na sobotu, proběhla v naší škole již počtvrté Noc s Andersenem. Akce to byla velmi vydařená a my věříme, že se stane pěknou tradicí naší školy. Tato akce již získala mezinárodní ohlas a letos se do ní zapojilo 436 škol, 539 knihoven, 62 ostatních organizací v Česku. Stejně tak 203 institucí na Slovensku, 37 v Polsku, 7 ve Slovinsku a 14 z ostatních zemí. Například v Thajsku, Dánsku, Norsku.
Více a velmi podrobně, přímo očima účastníků, se o naší akci dozvíte ze článku, který je uveden níže. Stejně tak si můžete ve fotogalerii prohlédnout z fotky této akce.

Jak jsme byli na Noci s Andersenem

V pátek jsme se sešli před školou v sedm hodin a chvilku jsme čekali. Pak nám paní učitelka Kopecká řekla, že máme jít každý za svou paní učitelkou a paní naše učitelka nám řekla, že máme jít do své třídy a vybalit si věci.

Holky měly nafukovací matrace a tak jsme jim pomáhali nafukovat. Potom jsme šli všichni do první třídy, aby nám paní učitelky řekly, co nás čeká. Taky jsme si všichni zazpívali.

Pak jsme se rozdělili do skupin, paní učitelka nám rozdala práci. Vybrali jsme si barvu, my jsme měli zelenou s Terkou, a skládali jsme úryvky z knížek, lepili jsme k tomu spisovatele a název té knížky. Když jsme to nevěděli, mohli jsme vyhledávat na internetu. Potom jsme si povídali o Kytici od Jaromíra Erbena. Taky jsme si z ní něco četli a koukli jsme se na ukázku.

Když uzrál čas, šli jsme do 5.A na diskotéku. Tam jsme tancovali, hráli hry a povídali jsme si s holkama a pomalu odcházeli na noční hru. První šli druháci, pak třeťáci a my jsme si šli pro hrníček a pro pití. Pak šli čtvrťáci a předposlední jsme šli my.

Paní učitelka Srbková pro nás přišla, šli jsme si vzít do šatny bundu a čekali jsme na sebe před vchodem. Potom jsme šli k zadnímu vchodu, tam na nás čekala naše paní učitelka a říkala nám, že se nemusíme bát, že nás hlídají víly. Taky říkala, že máme chodit po bílých stopách, ale kdo se odváží, může i po černých, ale ty jsou od duchů Zlobníků, ale zase by tam mohla být ta písmenka, která ty Zlobníci zašantročili. Taky jsme na cestu dostali svítící náramky, které nás chránily před těma zlobivýma duchama. Pak nás paní učitelka pomalu pouštěla. Já s Káťou jsme šly jako druhý a musely jsme zapisovat ta písmena ze stop a došly jsme až do třídy a luštily jsme nápis, který nám měl vyjít. Vyšlo nám Noc s Andersenem, ale chybělo nám A. Nikdo ho tam neměl, ale mysleli jsme si, že tam prostě patří, tak jsme ho tam přidali.

Pak jsme se převlékli do pyžam a čekali jsme, až přijdou úplně všichni. A protože bylo opravdu už hodně pozdě, vybrali jsme si pohádku. Já s Terkou jsme ji dokoukali až do konce, ale všichni ne. Nakonec jsme usnuly i my.

Ráno jsem se vzbudila jako první. Potom Lukáš. Tak jsme si chvilku potichu povídali. To už se vzbudila i naše paní učitelka. Když se vzbudili všichni, oblíkli jsme se a šli jsme na snídani. Po snídani jsme si všechno zabalili a dali na chodbu a šli zase do první třídy, kde jsme byli úplně všichni. Nás dětí bylo šedesát. Všichni jsme to přežili a moc jsme si to užili. Ve třídě jsme si ještě chvilku povídali, pustili jsme si taky znělku s Lichožrouty a hádali, jaké jsou všechny knížky v té lichožroutské písničce. Všichni jsme dostali upomínkové průkazy, také bonbóny za statečnost. Naše paní učitelka dala všem paním učitelkám, které tam spaly (paní učitelka Srbková, paní učitelka Hartmanová, paní učitelka Linhartová – ta mladá, paní učitelka Pláničková, paní učitelka Dornicová) kytičku, že to přežily taky dobře jako my.

Myslím si, že se těšíme všichni, až bude Noc s Andersenem zase příští rok. Protože jsme si s Terkou říkaly, že určitě budeme chtít jít zase.

Kamila Lukšíková, 5.B

Určitě ano

43.32%

Spíše ano

17.56%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.94%