Základní škola Zlonice, Komenského 305

Kdyby někdo nezúčastněný pozoroval v pondělí 14. dubna vchod do školy, hned by poznal, že se uvnitř něco děje. Od půl sedmé se trousili do školy vyučující, obtěžkaní notebooky, plnými taškami, deskami s papíry, sáčky s hlínou či obilím, různými rolemi… Po půl osmé přicházely děti bez tašek, zato s vyfouklými vajíčky a malými krabičkami. Za okny se pak celý den, zvonění nezvonění, míhaly postavy dětí i učitelů. Prostě: Projektový den, téma: Velikonoce.

Vloni mělo u žáků takto uspořádané jednodenní vyučování velký úspěch. Asi i proto, že děti měly dojem volného dne bez učení. Teprve na konci, po čtyřech hodinách pilné práce si jak vloni, tak letos uvědomily, že vlastně celou dobu pracovaly, učily se a poznávaly nové věci.

Měli jsme pro ně připraveno celkem 12 stanovišť. Pět povinných, sedm výběrových. Divili byste se, prakticky všichni si prošli i ta nepovinná. Úkoly byly na každém stanovišti rozdělené podle věku žáků. Plnili úkoly z českého jazyka, angličtiny a němčiny, matematiky, přírodopisu a tělesné výchovy. Všechny byly spojené s velikonoční tematikou. Děti počítaly slovní úlohy s vajíčky, hledaly chyby v textu o Velkém půstu, zabývaly se jarní přírodou, osvojily si slovíčka z cizích jazyků na téma Velikonoce a zacvičily si s umělými kraslicemi. Spousta stanovišť byla věnována ručním pracím, vyráběli se beránci, mističky na osení, kraslice na špejli, papírová vajíčka. Malí pekaři si zkusili vyrobit sladké pečivo nebo ozdobné vizovické těsto. Nejen nejmenší prokázali své dovednosti ve vystřihování. Děti recitovaly velikonoční koledy, některé nás překvapily tím, že neznaly ani jednu, jiné jich naopak uměly pět i šest. Kluci i holky se s vervou vrhli na tradiční pletení pomlázek. Někteří se těšili, že to doma naučí tatínka. A samozřejmě došlo i na velikonoční zvyky a tradice, na události spojené s křesťanskou oslavou svátků. Snad si tento týden při probuzení budou říkat, že je čeká žluté úterý, ve středu se nebudou mračit ani nad písemkou a ve čtvrtek bez odmlouvání snědí špenát.

Na každý pád opouštěly školu štěbetající a pokřikující hloučky, které si vzájemně sdělovaly dojmy, chlubily se, kolik stanovišť prošly a kde jim to šlo nejlépe. Všichni se pak vzájemně přesvědčovali, že výrobky nezapomněli podepsat, že je určitě odnesli do auly a že si je zítra, až proběhne výstava projektových prací, vezmou domů, kde si s nimi vyzdobí pokojíček či přímo velikonoční stůl.

Když nakonec školu opouštěli i vyučující, mohl v úvodu zmiňovaný nezúčastněný pozorovatel konstatovat, že se jim asi dneska něco povedlo. Pokud tedy umí číst z výrazu tváří.

Určitě ano

43.32%

Spíše ano

17.56%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.94%