• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Recenze na knihu Vzpomínky na staré...

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Petr Sklenička, Kladenský deník, vyšlo 29.11.2006

Viktor Suchel vzpomíná na staré Kladno

Humorné povídky o životech obyvatel starého Kladna se staly námětem knižní prvotiny kladenského rodáka a patriota Viktora Suchela.

„Jsem starý tramp. Často jsem od dětí svých přátel slyšel prosby, abych vyprávěl o tom či onom člověku. Každé město a vesnice má své figurky. Našel jsem je i v Kladně. Povídky jsem nejprve začal psát pro kamarády. Chtěli je předávat dál, ale říkali, že to sami vyprávět neumí,“ popsal autor počátky svého psaní o zajímavých lidech z Kladna.

Přestože byl svými blízkými vyzýván, aby sepsal své vzpomínky již dříve, knihu vydává až ve svých 72 letech. Jak ale sám prozradil, nebude to kniha poslední, kterou napsal. „Do psaní knih jsem se sice pustil až ve stáří, ale dříve jsem psával politické články,“ prozradil muž, který 27.listopadu 1989 v kladenském divadle zakládal s hercem Jiřím Wohánkou a režisérem Horanským Občanské fórum.

Jeho příznivci ve 120 stránkové publikaci zasvěcené vzpomínání na staré Kladno najdou nejen výborné čtení, ale také třicet unikátních dobových fotografií a pohlednic. „Zcela nezištně mi jejich nádhernou kolekci nabídl Josef Tesárek. Moc jsem mu za to vděčný. Půjčování z muzeí a archívů je velmi drahé. Nejstarší grafický prvek je kolorovaná perokresba s průhledem Královskou třídou, což je dnešní třída T.G.M,“ uvedl Suchel.

Ing.Miroslav Bernášek, měsíčník Kladno, vyšlo v lednu 2007

Zamyšlení

Poslední dobou zjišťuji, že i mým nepřítelem číslo jedna je čas, přesněji řečeno nedostatek času. A přiznám se, že kromě denního tisku, všelijakých usnesení, e-mailů a lejster jsem toho letos moc nepřečetl. Nedávno jsem ze zvědavosti (a jak jinak, než ve spěchu) listoval knihou, ve které autor vzpomíná na staré dobré Kladno. Listování přerostlo po první stránce v čtenářský zájem a jakousi závislost na konzumaci dalšího textu. Ani nevím, kde jsem si ukradl čas, ale stálo to za to. Kladno plné vůní cukráren, pekáren a řeznictví. Obecní strážník s obrovským respektem. Staré tetky na nárožích, jejichž drby nejednou přerostly ve výměnu názorů plnou temperamentu.

Množství hospůdek s duší a kolem nich nezapomenutelné nezaměnitelné figurky. Spousta drobných starostí, spousta drobných radostí. Připadal jsem si jako v hodně dobrém snu. Ale není to sen, byla to jen naše kladenská minulost, tak jak ji vnímala většina obyvatel. Tak jak jí alespoň teď vnímám¨i já.

Teď by nás mohlo mrzet, že několik pětiletek změnilo tvář části města v anonymní panelákovou aglomeraci, ale s tím je naštěstí konec. Mě těší hlavně ta stará minulost, kterou jsem krátce popsal. Byla to minulost našeho města a typicky kladenská, a na tom se dá stavět i naše budoucnost.