Kliknte zde
Dobré odpoledne, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je neděle 30. dubna 2017 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Astronomická poradna

Zájímá Vás, co budeme moci spatřit v příštích dnech na tajemné noční obloze? Na vše, co vás zajímá ohledně astronomie či samotné slánské hvězdárny Vám bude odpovídat náš odborník.

Foto poradce Jaroslav Trnka (nar. 1976) astronom, od roku 1996 je vedoucím Městské hvězdárny ve Slaném a věnuje se popularizaci astro- nomie. Zabývá se výzkumem proměnných hvězd a exoplanet v rámci projektů České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV v Ondřejově, působí ve sdružení Aldebaran Group for Astrophysics, kde se podílí na tvorbě Aldebaran Bulletinu a organizaci Astrosoustředění. Publikuje svoje objevy proměnných hvězd v The International Variable Star Index.




napište číslo tři tisíce tři sta třicet tři

Otázka:
tono hura, 05. 08. 2015, 09:11
Prajem dobry den. Nie som dobry v astronomii, no dlhsiu dobu ma trapi jeden rebus s ktorym mi dufam pomozete :). Zaujima ma, ci sa da vypocitat rok (smerom dozadu), kedy boli na priamke v poradi Slnko - Zem - Mars a priamka smerovala do oblasti suhvezdia Orion. Za akukolvek odpoved srdecne dakujem.

Otázka:
Manuel Kantor, 21. 07. 2015, 22:50
Promiňte, aktualizoval jsem stránku a dotaz se nějakou chybou odeslal znovu.

Otázka:
Manuel Kantor, 21. 07. 2015, 21:52
Včera asi ve 23:46 jsem zíral na oblohu čelem k SV a téměř v nadhlavníku z JZ na SV přeletěl zřejmě meteorit. Jeho dráha zářila zeleně. Co to mohlo způsobit? Jeho chemické složení nebo nějaký atmosférický jev? Co jsem v minulých letech vídal, vždycky svítily bíle, zlatě, nebo jasně oranžově.

Otázka:
Manuel Kantor, 21. 07. 2015, 19:46
Včera asi ve 23:46 jsem zíral na oblohu čelem k SV a téměř v nadhlavníku z JZ na SV přeletěl zřejmě meteorit. Jeho dráha zářila zeleně. Co to mohlo způsobit? Jeho chemické složení nebo nějaký atmosférický jev? Co jsem v minulých letech vídal, vždycky svítily bíle, zlatě, nebo jasně oranžově.

Otázka:
Zaník, 01. 06. 2012, 17:08
Dobry den, chci se zeptat zda pozorovatel na Merkuru či Venuši může pozorovat úplné zatmění slunce a proč. Děkuji

Odpověď:
08. 06. 2012, 13:37

Dobrý den,

pozorovatel na Merkuru a Venuši nespatří zatmění Slunce, neboť ani jedna z planet nemá satelit, který by sluneční kotouč zastínil. Pozorovatel z Venuše může sledovat pouze tranzit Merkura přes Slunce.


J. Trnka 

Otázka:
Ján Tokoš, 01. 02. 2012, 14:03
Dobrý deň pán Trnka. Na západnej oblohe je v súčasnosti (teda čo som si to všimol je to tak 2 týždne) vidiet velmi nápadná hviezda. Vidiet je asi do 2 hodín po západe Slnka. Potom zapadá za horizontom. Nie je to večernica (Venuša), lebo bliká. Jej svietivost odhadujem na 2 - násobok svietivosti Siriusu. Je to nejaká supernova, alebo ma klamú oči?! Nikde som totiz nezachytil ziadne správy o takto významnej vesmírnej udalosti.

Odpověď:
01. 02. 2012, 16:07

Dobrý den,


nad západním obzorem se v těchto dnech objevuje planeta Venuše. Viditelnost planety je v roce 2012 velmi dobrá, nad západním obzorem bude pozorovatelná až do konce května. 

Jevem, který způsobuje "poblikávání" Venuše, můžete vidět prakticky každou noc, jedná se o scintilaci. Také se hovoří o mihotání hvězd, ale nemusí jít jen o hvězdy. Stačí, když se podíváte zdálky na noční město: uvidíte tisíce blikajících světel. To je také projev scintilace. Proč tedy hvězdy blikají? Je to jednoduché: protože naše planeta má atmosféru. Světlo, které přichází ze vzdáleného zdroje (hvězdy, světla měst) je při průchodu atmosférou vlivem proudění vzduchu, různé teploty (a tudíž i hustoty vzduchu) v různých částech atmosféry různě odkláněno ze svého původního směru. Lidské oko vnímá tyto změny jako nepatrné změny polohy zdroje světla a zdá se, že hvězda bliká a poskakuje. Dokonce se může stát, že se v daném okamžiku odkloní více některá z barev, které tvoří bílé světlo a my zaregistrujeme u hvězdy i změnu barvy. Nejvíce se tento jev projevuje o hvězd nacházejících se nízko nad obzorem. Podle míry turbulencí v atmosféře může být scintilace patrná i ve větších výškách nebo dokonce může ovlivňovat i světlo plošných zdrojů, jako jsou např. planety nebo Měsíc. Při pohledu dalekohledem se pak ztrácejí detaily v obraze a zdá se, že pozorovaný objekt "plave" v zorném poli.


J. Trnka

Otázka:
stanko kuzma, 29. 09. 2009, 16:12
Dobry Den chcel by som si kupit Teleskop.Mozete mi poradit aky si mam kupit a preco?chcem investivat ca 350€ dakujem

Odpověď:
01. 10. 2009, 11:28

Dobrý den.

 

Pokud čekáte radu, jaký konkrétní model dalekohledu si máte koupit, tak takovou radu Vám dát nemohu. Vyrábí se velký počet různých modelů a dalekohled budete používat Vy. Vlastnit dalekohled pro pozorování oblohy je pro pozorovatele radost a jeho výběr je subjektivní záležitost. Tak například ani prodejce automobilů vám neporadí, jaký konkrétní automobil si máte koupit. Prostudujte pečlivě všechny dostupné informace o různých dalekohledech, zeptejte se, ale nechtějte například po prodejci radu, jaký přesně model si máte koupit. Zpravidla Vám nabídne to, co zrovna má a chce prodat. Nezapomeňte také, že čím větší dalekohled máte, tím sice více uvidíte, ale tím je také dalekohled těžší a větší. Musíte mít vhodné místo na skladování. Pokud s velkým dalekohledem cestujete, zabere i dost místa v autě. Všechno má své limity, najděte ideální kompromis.

 

Vyhledal jsem několik odkazů, které Vám nákup astrotechniky zjednoduší a zformují představu o Vašem budoucím dalekohledu.

 

http://foto.astronomy.cz/other/Jak_kupovat_dalekohled.pdf

http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=886

http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1251562510

http://www.elbioptics.com/cz/index.htm

http://www.celestron.cz/pojmy/dalekohled.html

http://www.zas.cz/download/jpd.pdf

Otázka:
Martina, 10. 05. 2009, 15:28
Zajímalo by mne, kolik vesmírných objektů nese jména některých významných českých osobností. Prý jedna planetka dokonce nese jméno Járy da Cimrmana - pokud ano, dá se o ní nalézt více informací na internetu? A která hvězda je vaší nejoblíbenější?

Odpověď:
13. 05. 2009, 00:19

Dobrý den. Můžeme nalézt celou řadu příkladů, kde kosmická tělesa nesou jména buď významných českých osobností, nebo jména měst apod.

Česká jména na Měsíci naleznete zde:

http://mesic.hvezdarna.cz/2004/10/esk-jmna-na-msci.html

Asteroidy (planetky) s českými názvy naleznete zde:

http://planetky.astro.cz/jmena.phtml

V tomto odkaze je informace o tom, že Jára Cimrman už svou planetku má. Kleťský astronom Zdeněk Moravec pojmenoval po našem největším géniovi planetku (7796) Járacimrman.

Česká jména naleznete také u komet, jedná se o jména objevitelů. Seznam českých a slovenských komet naleznete v tomto seznamu:

http://www.komety.cz/article.php3?sid=119

Na otázku, která hvězda je moje neoblíbenější, je velmi těžké odpovědět. Naše Galaxie, Mléčná dráha, obsahuje přibližně 250 miliard hvězd včetně našeho Slunce. Hvězdy se od sebe často velmi liší. Od trpasličích hvězd ve velikosti Jupitera až po obří hvězdy např. VV Cephei, která je o nepředstavitelných 1 900 krát větší než Slunce. Okraj této hvězdy by sahal až k dráze Saturnu! Pozorujeme hvězdy pulzující, vícenásobné, rychle rotující neutronové hvězdy, blazary, černé díry apod. V současnosti největší zájem soustřeďuji na skupinu hvězd, u kterých byly objeveny exoplanety (planety u cizích hvězd). U vybraných hvězd provádím tzv. tranzitní fotometrii, kdy se snažím dalekohledy Městské hvězdárny ve Slaném zaznamenat zákryt hvězdy planetou. Změna periody zákrytů hvězdy planetou může potvrdit existenci třetího tělesa v soustavě, novou planetu či satelit.

Více o pozorování tranzitů exoplanet zde:

http://var2.astro.cz/tresca/transits.php?pozor=Jaroslav%20Trnka

Otázka:
Kety, 22. 04. 2009, 18:10
Mám takovou zvláštní otázku. Je mi známo, že Jupiter je plynnou planetou. Co by se tedy stalo, kdyby kosmonauté s raketou "přistáli" na tomto tělese?

Odpověď:
28. 04. 2009, 15:29

Dobrý den. Planeta Jupiter, stejně tak jako ostatní velké planety sluneční soustavy – Saturn, Uran a Neptun, je plynné těleso, nemá tedy pevný povrch a není možné zde přistát. Jupiterova atmosféra má tloušťku zhruba 1 000 km a skládá se z plynného vodíku a helia s malým množstvím metanu, čpavku, vodních par a dalších sloučenin. S ohledem na velikost Jupitera s hloubkou poměrně rychle narůstají teplota i tlak, a proto se v hloubce asi 1 000 m nachází moře kapalného molekulárního vodíku. V hloubkách ještě větších je už tlak natolik velký, že má vodík tuhé, kovové skupenství. Do atmosféry Jupitera se podařilo proniknout sondě JEP (Jupiter Entry Probe), která se oddělila v červenci 1995 od mateřské sondy Galileo, komplexní meziplanetární sondy určené pro výzkum Jupiteru a systému jeho měsíců. Sonda JEP měla vstoupit do Jupiterovy atmosféry a provádět měření do té doby, než bude zničena vzrůstajícím tlakem a teplotou. Dne 7. prosince 1995 pronikla sonda JEP do atmosféry rychlostí 47 km/s a během první minuty dosáhlo přetížení 230 G a ablativní štít se rozžhavil na teplotu 14 000 °C. Asi 40 kilometrů pod horní hranicí atmosféry se otevřel padák a sonda zahájila vědecká měření, které předávala mateřské sondě Galileo. Po necelé hodině přestala sonda pracovat v dosažené úrovni kolem 130 kilometrů, okolní teplotě 152 °C a tlaku 2,3 MPa. Fyzicky JEP "žila" ještě o něco déle a zanikla, resp. přestala existovat, 8. prosince.
Dnes má svátek Blahoslav
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

47.34%

Spíše ano
graf

17.11%

Spíše ne
graf

14.78%

V žádném případě
graf

20.76%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 602
+-
 
Zprávičky

Pozdeňské šibřinky

28. 02. 2013, 11:28

Ungelt bude pokračovat

17. 09. 2012, 17:00

Stavba roku v kraji je ve Slaném

07. 07. 2012, 18:49

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát