Navždy

Ukládám do svého srdce,
Vše, co spojuji jen s tvým.
Marně čekám na tvá slova,
jež nikdy víc se nedozvím.

Do noci navždy šeptám hlasem
Přistiženým při lásce,
Však nebudu již nikdy spasen,
Osud trhá provazce.

Hloubku očí měřil jsem
Při každém našem setkání.
V nich jako bych byl zanesen
Do jiných světů poznání.

Zelené království pohádek,
Jen možná ne už pro děti,
Mě zavedlo vždy nazpátek,
O zlu jsem neměl ponětí.

Možná jsem se změnit chtěl,
Však teď mi zbývá litovat,
Když ztratil jsem, co jsem již měl
A nevěděl, jak milovat.

Cítím se sám v každé části
Duše své i ve tvářích.
Nezbývá mi než se třásti
O tu tvou tam v polštářích.

Dnes má svátek Justýna

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.08%

Spíše ano

17.74%

Spíše ne

15.30%

V žádném případě

23.89%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3236