To by chtělo přeléčit...

Když se na sebe podívám do zrcadla a zamyslím se nad svou povahou, vidím jednoho velkého blázna. Člověka obsahujícího všechny prvky povah, které na světě existují. Mám v sobě tolik protikladů, že se to ani nedá sečíst. Odborníci by tomu mohli říkat syndrom rozdvojené osobnosti, já tomu říkám, že jsem to prostě já a neznalé okolí by mě nazvalo jednoduše a výstižně magorem. Krom toho v tom zrcadle vidím i na pohled ne zrovna krásného člověka, který by si mohl dovolit chodit s nosem nahoru. Možná bych tedy mohla chtít být super kráskou s hustými zlatými vlasy, velkýma modrýma očima a podobně. Tak to ovšem není. 

To co bych si opravdu přála, je změnit svou povahu, být jiným... lepším člověkem. Přestat být tím v něčem pesimistickým, v něčem optimistickým introvertním melancholikem s lehoučkým nádechem sangvinika, ve kterém se zřídka objevují prvky flegmatika a ze kterého se občas stává extrovert. Nechci už dál žít ve svém snu o lepším světě, doufat v lepší zítřek a přesto být zatvrzelým realistou beroucím život takový, jaký je, a který předstírá, že ví všechno o jeho prohnilosti. Chtěla bych vědět, jaké je umět se vždy rozhodnout a neváhat mezi desítkami možností a to i v tak stupidních věcech, jako co si vzít na sebe (o důležitých rozhodnutích radši ani nemluvím). Chtěla bych zkrátka dospět, zjistit, co jsem vlastně za člověka (v osmnácti letech už by bylo načase). A taky bych chtěla přestat doufat v to, že to jednou dokážu a místo toho to prostě a jednoduše zjistit. A teprve potom budu také schopná říct, jaké povolání bych chtěla v budoucnosti vykonávat. 

A občas se mi chce taky smazat celý tenhle neuvěřitelně SOBECKÝ odporný článek, který si nezaslouží zveřejnění.

Dnes má svátek Jiří

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.32%

Spíše ano

17.56%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.94%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3024