Kliknte zde
Dobrý den, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je úterý 4. srpna 2020 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Že by svět?

Zastavit... Chvilku, aby se dalo vydechnout, nabrat trošku síly. Prosím!
Ale jde to dál... Bez možnosti na zastávku, na slastný moment bezvědomí. A nemáme právo mlátit hlavou o zeď. Tak nás to přeci učili, ne?!
Jde to dál, čas jde vpřed bez milosti a ohlédnutí. Nemáme právo zastavit ten shon, jít podle toho, co chceme. Ale jsme svobodní, že? A když řeknu, že kašlu na tohle všechno, že chci pryč, navždycky, že chci zastavit čas..? Dostanu od světa jenom přes hubu, abych jí držela zavřenou. Ale jsem svobodná, omílají mi, a proto za to musím být ráda. Blázínkové…

Svět je tvrdý. Vítej myšlenko.
Takže se neochotně zvedneme, jdeme dál. Otočíme se, urovnáme si všechno v hlavě. Potom jemně s citem počkáme... usneme. Potom nadzvedneme hlavu na polštáři, nebudeme brečet, jako citlivky a usmrkánci, všimneme si motýla na parapetu a začneme se smát. A tím se vysmívat iluzi okolo, přímo do očí. Jako vždycky máme ještě energii z drobnůstek, zvedneme se, setřeme osamělou slzu na řase a vyrazíme pryč. Pak vyjdeme na světlo světa, ohlédneme, padneme do náručí nejbližšímu kolemjdoucímu bez ohledu na to, co k němu cítíme a začneme plynout s davem. Jak lidské…

Je to svět. Je to to místo okolo, které z nás vysává vůli a sílu k žití, dává nám poznatky reality, ve kterou úpěnlivě věříme, abychom si byli alespoň něčím jisti a na oplátku nám dává energii radosti a zapomnění, kterou hltáme plnými doušky a nikdy nám nestačí. A potom se světu smějeme ještě víc a stejně jako při otázce „Gesund?“ nevíme, že není důležité, zda se smějeme, nebo mlčíme, že na odpovědi světu nezáleží. A tak se vysmíváme naším osobitým způsobem, jsme spokojení, že jsme svět přechytračili a setřeli mu jeho hnusný škleb z tváře. Ale to jenom tím, že jsme okno, přes nějž na onu tvář hledíme přebarvili žlutou neprůhlednou barvou.

Ale cíl je splněn a my jsme spokojeni. Smějeme se, zapomínáme na chvíli na zlé myšlenky. A když se objeví zase jenom setřeme slzu a vyjdeme ven.

Řekneme si to jednoduše: "Už je mi to jedno." Přikážeme si, že myšlenky se vycucnou nějakým způsobem a jsme spokojení.

Děkuji ti, světe. Už se cítím mnohem lépe… Štveš mě… Ale bez obav, právě jsme na to zapomněla, vycucla to a nechci už na to vzpomínat. Právě tě začínám mít ráda, jsem spokojená, směji se a možné ne tobě. Děkuji ti, světe…

Fotografie:

Kliknutím zvětšit
Věřím, že tomu tak je. Jenom to tak většina lidí nevidí...

Alžběta Dyčková, 3.ZŠ Slaný, 9. ročník
15. 02. 2010, 17:27


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  3 b. = dobrý  2 b. = ujde  1 b. = nic moc  0 b. = děsný

Počet hlasujících: 2. Čtenáři celkem udělili: 10 bodů. Průměrný počet bodů: 5

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.

Andrea37 - 16. 02. 2010, 19:10:36
Děkuju ti ,světe,děkuju ti, Bětko!
Jen tak dál...

Dnes má svátek Kristián
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

44.89%

Spíše ano
graf

17.55%

Spíše ne
graf

14.26%

V žádném případě
graf

23.30%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 1880
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát