Po stopách reggae

Když prostý neznalec dostane chuť na kousek pěkného reggae, vzpomene si tak maximálně na dva kousky od Boba Marleyho, někdo snad i na příjemnou písničku Over the rainbow (http://www.youtube.com/watch?v=0ltAGuuru7Q) . Když má ale člověk chuť na reagge, tak jsou mu tři písničky po chvíli málo…

 

Nezbývá tedy, než vydat se po stopách internetu.

Přesně tak, jako já… Dozvěděla jsem se, jak, odkud a kdy se reagge vlastně vzalo.

Původně rocková hudba, rock'n'roll se šířil na vlnách rádií postupně do světa a stejně tak i  Jamajku. A to by nebyli Jamajčané, aby si nepojali styl po svém. Postupně se šířily coververze písní z rádia a časem začala přibývat díla autorská. Pohybovala se od tradičního jazzu po rock'n'roll a postupně jejich hudba dostávala svou  vlastní tvář. V průběhu let do jamajské hudby pronikal místní hudební folklór, který v sobě nesl prvky afrických kolovrátkových popěvků a typický karibský houpavý rytmus.

    Mladíček Bob tehdy ve svých šestnácti letech vydává první desku s názvem Judge not, pří čemž stejnojmenná píseň je jeho vlastní dílo. Bob Marely dokázal úžasné věci. Jeho hudbu přijali punkeři, hip-hopeři, poslouchal ho celý svět ať už bílý, nebo černý, což bylo v té době téměř zázračné.

    

V pátrání jsem pokračovala dál a vydala jsem se na server YouTube. Samozřejmě, mé první kroky vedly po stopách Boba Marleyho. Některé písničky mě zaujaly, jiné méně. Došla jsem ale k závěru, že “Don´t worry“  a  “No woman, no cry“  nejsou tak slavné zrovna náhodou. O něco méně známá je píseň Three little birds , která si určitě zaslouží vaši pozornost ;) (http://www.youtube.com/watch?v=RntL-2uwt_g)

Bob je bez pochyby nejznámějším představitelem tohoto stylu hudby a i přes svůj krátký život Také nezapomenutelnou osobností.

 

Najít další představitele reagge byla docela “makačka“. Ale kdo hledá, najde. Bunny Wailer, další nalezenec v tomto ohledu. I tento Jamajčan mi padl do oka.

 

Když se řekne reggae, většina lidí si vybaví Boba, rasta barvy, dredy na hlavě, ale hlavně marihuanu. Možná i to je důvodem dnešního mírného úpadku popularity právě tohoto pohodového stylu. Když ale zahodíme předsudky a pustíme si tu houpavou melodii, po chvíli se uvolníme a nesvedeme nehybně sedět. I já se při psaní tohoto článku vesele pohupuji v rytmu písně “Rastaman“ od Bunnyho.

 

Máte chvilku času? Tak si hezky sedněte, zabrouzdejte mezi písničkami tohoto stylu a nechte se unést tou pohodou, klidem. Věřím, že kdo si jednou reggae poslechne, bude se k němu vracet.

 

Tak tedy live in peace and listen to the reggae J

 

Dnes má svátek Rudolf

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.34%

Spíše ano

17.57%

Spíše ne

15.19%

V žádném případě

23.91%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3016