Jenom kusy dřeva a kovu? Nikdy!

Hudební nástroje jsou věci, jejichž jméno většina lidí vyslovuje s naprostou posvátnou úctou v srdci, pokud tak říkajíc ví „vo co go“. Ať je to malé dítě, které nedočkavě hledí na housličky, puberťák nejhoršího rázu, pro kterého je posvátné jenom slovo „elektrická kytara“ (zlatý to plast), lepší puberťák, který si s radostí poslechne ten svůj rock a popík, nebo dospělý, „znalý“ či „neznalý“ člověk.

Nevím jak velká část obyvatelstva hraje na hudební nástroj, nebo se věnuje přinejmenším zpěvu. Snad přinejmenším osmina. A s hrdostí sobě nevlastní se mezi tyto lidi řadím. Dříve jsem hrála na flétnu, ale teĎ se věnuji něčemu jinému. Svoji kytaru mám nade vše ráda, ačkoliv nepatřila mezi nejdražší a nejkvalitnější a má (podle některých) trapné nylonové struny. Ale „nylonky“ používá sem tam i Karel Plíhal a Štěpán Rak, vážení, a to jsou nejspíše jedni z nejlepších kytaristů asi nejenom naší republiky, tak mi nehaňte mojí kytaru značky Camps, která má naprosto úžasný zvuk, jímž předčila i mnohem dražší kousky. S radostí vás také odkáži na místo, kde uslyšíte, co všechno „nylonky“ dokážou - http://www.youtube.com/watch?v=_Z_lAjt-gMw. Třeba tak za dvacet, třicet let taky budu hrát! No, spíš za století…

Já sama vím, že kytara asi není moc originální nástroj, ale přísahám, že když jsem s ní začínala před asi pěti lety, doopravdy na ní většina mých vrstevníků ještě nehrála. Ze třídy jsem byla jediná, možná jsme byli dva. Teď je nás ve třídě asi pět, nebo šest. Přesto nelituji. S radostí si pěstuji svůj kytarový nehet na palci (kdybyste se mě zeptali na nějakou část mého těla, kterou mám ráda, nikdy neodpovím jinak) a hraji pod „taktovkou“ pana ředitele místní ZUŠ úplně krásně znějící skladby pro dvě, nebo i jednu kytaru.

Kromě kytary mě mezi nástroji napříč všemi styly hudby chytil za srdce klavír. Nehraji na něj a asi ani v dohledné době nebudu, protože si nemůžu dovolit mít něco takového doma a piano není ono, ale snad jednou. A taky uvidím, jestli se mě ta vášeň podrží. Zatím se drží více než půl roku, tak uvidím. S láskou ale poslouchám všechny možné skladby. Klavír je prostě neuvěřitelně nádherný nástroj, který mě v mém srdci dost silné hudební místo.

Velice často hoří na mnoha různých místech (tolika, že mě to až překvapuje), obvykle mezi mými vrstevníky diskuze pro a proti umělohmotným a elektrickým nástrojům. Já osobně mám samozřejmě raději dřevěnou klasiku a španělka a dřevěná akustická se mi líbí víc než elektrika, ale nutno uznat, že skladby, kde je elektrika poslouchám. Už jenom kvůli tomu, že akustické verze obvykle nejsou moc k dostání. Klávesy taky nejsou špatná věc, skvělé do pozadí, ale… ten klavír je prostě klavír.

Je nepřeberné množství nástrojů, které mají všechny úžasné hlasy. Vyjmenovat a popsat je všechny by bylo na roky práce, aby člověk pochopil tu hloubku pocitu z poslechu, jaký nám všechna hudba přináší. A teď mě omluvte, jdu do pokoje uchopit kytaru a cvičit a hrát si.

Dnes má svátek Alexandra

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.33%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.93%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3021