Poslouchej své srdce, ale i rozum

  Chtěla bych poslouchat své srdce, ale...

Ve všech směrech to má negativní účinky. Ať už se jedná o zhltnutí čokolády, nebo o zamilování do osoby, která si to nezaslouží. Moje srdce se rve s rozumem. A jaké je skore? Rozum s náskokem vede...

Proč není vše tak lehké, jak se zdá? Říct někomu, že ho máte rádi, nebo dokonce, že ho milujete dá docela zabrat, i když to je jen několik hloupých slůvek, na tolik hloupých, že při jejich vyslovení vám tluče srdce ostošest a v krku máte knedlík, který ne a ne spolknout. Rozum radí: ,,Pšššt!“ a srdce? ,,Řekni to, prosím!“... Rozum a srdce, přirovnala bych je k ohni a vodě, jsou tak odlišní, ale ani bez jednoho se nedá žít. Chtěla bych poslouchat srdce, ale rozum ho vždycky překřičí. Někdy si přeji, aby si rozum na pár dní vzal dovolenou, a já nemusela být tou chladnou a rozumnou dívkou. Někdy si připadám, jak stoletá babka. Všichni se baví a já? Nedokážu myslet na to, co by se stalo kdyby... kdybych vypila tu půlku vodky, kdybych stopovala u silnice auto v kterém sedí na první pohled dobře vypadající pán...

Asi jsem jiná než většina mých vrstevníků a někdy mě to docela štve, chtěla bych se bavit jako ostatní a hodit všechny problémy za hlavu, nechci mít čas na přemýšlení, chci být zaneprázděná a nemyslet na to, co by kdyby...

Když poslechnu srdce, tak to pokaždé dopadne špatně. Když sním čokoládu, tak mám pak výčitky svědomí, že jsem se vůbec opovážila něco takového udělat, já s mou postavou, ale moje láska k čokoládě je opravdová, a když se mi naskytne příležitost nějakou sníst, tak srdce vyhrává nad rozumem. Když už se konečně odhodlám lapit toho krásného klučinu, který má dokonale jiskřivé oči, tak zmizí jako pára nad hrncem. V tomto případě sice srdce vyhrálo, ale... je tu zase to ale, které všechno kazí, srdíčko vyhrálo, ale pozdě.

Chtěla bych jeden den vypnout rozum, ale... co když by už žádný další den nebyl? Co kdybych se ten den opila do němoty, dostala otravuju alkoholem a byl by konec? Nebo bych nasedla do auta k tomu fešně vyhlížejícímu pánovi a už se nevrátila? Měla bych pomník někde v lese, kde by bylo napsáno, že jsem někde ztratila rozum? Ne, to já nechci. Pokusím se používat srdce s rozumem, aby šli ruku v ruce, a ne aby se neustále hádali. Je to těžké, ale budu to muset dokázat, nebo se jednoho krásného dne dočista zblázním a odvedou si mě ve svěrací kazajce pánové v bílem plášti.

Dnes má svátek Oto

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.32%

Spíše ano

17.56%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.94%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3024