Grilování

Zjistila jsem, že moje nálada je poslední dobou stejně aprílová, jako počasí. Dnes jsem se do školy vydala s překvapivě dobrým nalazením, během dne stráveného v přítomnosti mých spolužáku mě ale tak rozbolela hlava, že jsem později byla dost nepříjemná. A to ovládám opravdu dobře. Bohužel to většinou odnesou moji rodiče. 
Dnešní sluneční den mi ale brzy o mnoho zvedl náladu. Vzhledem ke krásnému počasí, jsme se s kamarádkou vydaly do města na zmrzlinu, po cestě jsem ale ještě měla, na přání mamky, nakoupit pečivo. Stokorunu, kterou mi na nákup dala, jsem rychle vložila do kapsy a šly jsme. Povídám a povídám a těsně před obchodem nahlédnu do kapsy a.... stovka nikde! Prohledala jsem všechny kapsy a cestu, kterou jsme šly, jsem znovu prošla asi třikrát, ale marně. 
Pečivo jsem nakonec koupila za drobné, které jsem měla u sebe, ale byla jsem na sebe nehorázně naštvaná. Opravdu se mi ještě nikdy nestalo,abych ztratila peníze. Snad ještě hodinu poté, jsem si celou tu věc vyčítala a nemohla jsem na to přestat myslet.
Rozptílení přišlo však brzy. Rodina mojí kamarádky mě pozvala na večerní grilování a bylo to opravdu fajn, až na jedno. Jedním z přítomných byl kamarádčin strýček, který, jak jsem hned zprvu poznala, velmi rád diskutoval. Všiml si, že jako jediná nemám na talíři vedle bramborové kaše řízek, netrvalo dlouho a začali jsme diskutovat na téma vegetariánství...moje vegetariánství. Tento pán, nejen že mi neustále skákal do řeči a vůbec nevnímal, co říkám, ale snažil se mi moje přesvědčení vymluvit.
Ano, je to přesvědčení, a to dost silné přesvědčení. Někteří si možná právě teď ťukají na čelo, ale opravdu tomu tak je. Je to vlastně jiný způsob myšlení, než má většina lidí, tedy masožravců.
Jednou z věcí, kterou jsem se mu snažila vysvětlit byl důvod, proč vůbec už devět let nejím maso. Prosté a jednoduché, pro většinu lidí přesto nepochopitelné. Vysvětlovala jsem, že se nehodlám živit produktem vraždy a že i když moc dobře vím, že pár jedinců, co nejedí maso, se zabíjením zvířat nic nezmůžou, neznamená to, že toho musím být součástí. Přijde mi zkrátka odporné, pojídat mrtvoly. Něco, co mělo svůj život a city. Miluji zvířata, mnohem více než lidi. A nebudu je jíst. 
Nikdy jsem ale vegetariánství nikomu necpala, a i když si myslím, že není správné jíst maso, nikdy jsem to také nikomu nevymlouvala. A stejně tak očekávám, že nebude nikdo mě vymlouvat to, že ho nejím. Bohužel, za svůj život jsem podobné situace zažila tolikrát, že už mě to opravdu nedokáže vyvést z míry. 
I když debata vypadala chvílemi celkem bouřlivě, shodli jsme se nakonec na tom, že každý budeme činit tak, jak sami uznáme za vhodné. Je to nesporně nejlepší řešení, protože rozhodně nejsem naivní, abych doufala, že se tenhle svět někdy změní. 

Dnes má svátek Alexandra

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.33%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.93%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3021