Když se nedaří

Bylo ráno a budík nepřetržitě zvonil, proto jsem ho nadobro vypnul. Poté jsem logicky zaspal a tak začal můj den blbec. Dnes mohu opravdu říct, že to byl nevydařený a smolný den.

Jak jsem již psal, ráno jsem zaspal, jenže to byl jen začátek, hned poté co jsem vyletěl z postele nastala další pohroma. Měl jsem jen několik minut, abych zvládl to, co je tak práce na hodinu. Musel jsem si ještě něco dodělat na počítači a zároveň jsem si uvědomil, že jsem si včera nějakým nedopatřením zapomněl připravit učení.

Když jsem si toto vše dodělal, byl čas již opravdu vyrazit, v té chvíli jsem si uvědomil, že včera jsem dopsal svojí propisku, a tudíž žádnou nemám. Nejprve se mi zdálo, že najít jednu propisku nebude problém, ale ono ouha. Nikde nic píšícího.,,No to si ostatně mohu koupit ve škole v bufetu´´. Ve tři čtvrtě na osm vycházím ze vchodu svého domu, mé kroky se však brzy obrací, schází mi penál s již chybějící propiskou.

Je jen chvíle před zvoněním. Rychle kupuji ve škole propisku. Ještě před zazvoněním vidím mojí češtinářku a uvědomím si další skrat. Moje slohová práce ,,leží´´ v počítači a já jí v tom spěchu ráno zapomněl vytisknout. Okamžitě se omlouvám a zároveň slibuji, že ji přinesu hned o škole.

Další nešťastná se děje o češtinu, kdy mi bylo zděleno, že mám osm chyb v diktátu.

Den pokračuje stále stejným směrem, tolik zmatků co ráno zažívám i odpoledne. Nic se nedaří. Jediný večer vše částečně sklidňuje, ale ještě i teď se stále cítím při psaní divně a přemýšlím, nad tím co mám ještě udělat, aby zítřejší úterý nebylo tak katastrofální jako dnešek.

Budík mám již raději nařízený, já už totiž vím co to znamená vstávat pozdě.

Dnes má svátek Marcela

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.33%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.93%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3021