Samochvála smrdí ale chvála ne!

Víte co? Červenám se. Vždy, když ke mně někdo mluví před větším množstvím lidí a také třeba když se snažím lhát. Proto to na mně každý hned pozná, červenám se, strašně moc a to mě vždycky provaří. U lží jsem jasná hned, jak řeknu první slovo. Proto radši nelžu.

Dnes jsem byla zkoušená z francouzštiny, ze čtení článků a překladu. Musím sama uznat, že se mi to povedlo, ani jsem se moc nezadrhávala. Na to, že jsem se to vůbec neučila (opravdu jsem se na to ani nepodívala, ale to na mě nesmíte říct) to bylo fakt povedené zkoušení. Dostala jsem jedničku a měla jsem ze sebe radost.

Jenomže:

Paní profesorka se rozhodla, že mě k tomu všemu ještě pochválí. Je to skvělé, když vás lidi chválí, ale zrovna dnes jsem se vážně extrémně červenala, dokonce jsem to na sobě cítila. Ani si totiž nemyslím, že je proč mě chválit. Jak už jistě víte z minulé soutěže, opakuji ročník. Ano napíšu to sem, i když se za to docela stydím, byla to vlastně jedině moje chyba.

 Přišla jsem na ,,elitní" školu (jak všichni říkají gymnáziu, a já tuto teorii nepopírám, protože to je někdy dost složité)tenkrát jsem si myslela, že budu zase jedna z ,,nejlepších" ze třídy. Vždyť na základní škole to tak přece bylo. Tak proč ne tady že ? Jenže co se nestalo, byla jsem nejhorší, můj průměr odpovídal průměru studenta, který nemá na gymnáziu co dělat a já jsem to vlastně i docela rychle zabalila bez boje. Potřebovala jsem asi dostat přes prsty. Když na tom být špatně, tak alespoň nejhůř že? To bylo moje heslo.

Dnes mě ovšem po tom zkoušení paní profesorka velmi potěšila. Řekla něco ve smyslu, že lidé , kteří opakují, na tom většinou bývají dalším rokem daleko hůře, než předtím. A pak dodala, že já jsem výjimka potvrzující pravidlo a to ve všech směrech. Opakování mi prý prospělo a já musím souhlasit. Dostala jsem se do úžasného kolektivu a zároveň jsem se dokopala k tomu dokázat všem, že na to mám! 

Musím uznat, že jsem se moc snažila vybudovat si novou pověst u profesorů a dokázat jim, že na tuhle školu prostě patřím, i když to zezačátku tak nevypadalo. Potěšila mě chvála a dodala mi víc síly, doslova mě nakopla kupředu. Trvalo celkem dlouho některé profesory přesvědčit, že už to není ta ,,ne moc chytrá", podprůměrná holka. A vidíte? Podařilo se. Myslím, že můj prospěch je o hodně lepší. Z průměru 3,4 se mi podařilo dostat na průměr cca 2,2. Sem tam bych pár věcí ještě zlepšit chtěla, ale s tou matematikou je to zkrátka těžká práce. Na to asi nikdy nebudu mít buňky. Ale alespoň se o to pokusím. Každý jsme přeci na něco ne?

Určitě ano

43.33%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.93%