Kreslím, když se nudím.

   Dnešní den se opravdu podobal těm předchozím. Jako každý den mi největší problémy dělalo vstávání. Chodila jsem po bytě se zavřenýma očima a zoufale se snažila vzpomenout, co ještě musím udělat. Ještě, že ten autobus mi neujel. První hodina byla opravdu příšerná. Občanská výchova, kde jsme stále jen psali, psali a psali. Ruka mě nezvykle bolelela, a já byla otrávená. Na nic jsem se nemohla soustředit, protože mne opět pohltila vlna vzpomínek. Dávno zapomenuté věci se z čista jasna objevily. Nechápala jsem, jen pozorovala ten čas, který ne a ne ubíhat. Rodinná výchova už utekla rychleji. Dějepis, ve kterém jsme se dívali na dokument také rychle utekl. Další hodinu jsme měli náší milovanou češtinu, kde jsme opět jen psali.

  Raději už ani nebudu rozepisovat další hodiny, protože jedna byla nudnější než ta druhá. Velice mne překvapilo, že jsem se dokopala k úkolu z matematiky, a chystám se na jiný. Možná je to tím, že už nevím co bych dělala.

   Dlouho jsem přemýšlela, co bych mohla dělat. Tak jsem vzala po dlouhé době papír, gumu a tužku. Ovšem tu zůstávala otázka, co nakreslit. Vzpomněla jsem si na jedno video, proto jsem ho pustila, stopla to na obrázku, který se mi líbil, a pokusila se ho nakreslit. 

  To mne na nějakou dobu zabavilo, ale co teď? Já už vážně nevím, poslední dobou jsem nervozní, tím více unuděná, bojím se, a přemýšlím, zda-li mne vezmou na školu, o kterou mám zájem. Termín vyhlášení výsledků blíží. Navíc školu jsem dost v tomto pololetí zaspala, proto mé výsledky nebudou podle očekávání. Doufám, že zítra bude všechno zase lepší, protože dnešek nestál za nic. 

Určitě ano

43.29%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.95%