Důchodkyně den

Dnes mě budí prudká bolest v ruce. Asi jsem si ji přeležela. Snažím se najít polohu, kdy by to nebolelo, ale moc to nejde. Trvá mi to hodnou chvíli. Za okny je ještě tma tmoucí. Přece už nebudu vstávat, když nemusím! Ani nevím, jestli náhodou nejsou 4 hodiny ráno. Nechce mi to zjišťovat. Prostě se chvíli převaluji a pak přece jen zase usínám.

Nač vstávat brzo, když stejně všechny dny jsou více méně stejné a nic důležitého nezaspím. Je to pořád dokolečka. Vstát, ranní hygiena, nejdřív moje, pak syna, snídaně, zabavit syna, spousta drobných prací v domácnosti, zabavit syna, vařit oběd, zabavit syna, mýt nádobí, jít na vycházku, zabavit syna, svačit, zabavit syna, mezitím zase spousta drobností, co je třeba doma vykonat, večeře, dát spát syna, jít pracovat na účetnictví. A tak pořád dokola den co den. A když večer přemýšlím, co jsem vlastně celý den dělala, tak si nemůžu vzpomenout nebo si říkám, že to přece nezabralo celý den!

Jediné vytržení ze stereotypu jsou nákupy, pochůzky, návštěvy lékařů, návštěvy u nás doma a počasí. To špatné je ze všeho nejhorší, protože se nedá jít ven a tak na chvíli jinak zabavit syna.

Dnes žádné takové vyrušení ze stereotypu neočekávám.

A hele, přece jen nějaké je. Zvoní pošťačka, povídavá to žena. Bohužel, dnes to strašně fouká a pošťačka nemá chuť stát a klábosit. Tak zas nic.

Na dnešní procházce se vítr trošičku uklidnil, takže je to celkem fajn, ale zase nikoho nepotkáváme a nic zvláštního nezažíváme.

Další vyrušení ze stereotypu. Přijíždí táta na nečekanou návštěvu. Našel něco zajímavého, co mi chce ukázat a doporučit. Chce mi taky něco ukázat v garáži, ale vychází najevo, že chtěl jenom zkontrolovat, jestli jsem ji opravdu vyklidila a uklidila, jak jsem říkala. Probíráme různé opravy a úpravy kolem domu. Táta jako vždy srší nápady. Kdybych tak měla tolik energie co on.

Další vyrušení. Volá syn, že prý je zítra vyhazují z intru. Budou tam ubytovaní nějací závodníci a oni musí vyklidit pokoje. Docela mě to štve, protože jsem zrovna včera platila jeho ubytování a oni ho klidně jen tak vyhodí, když se jim to hodí. Měli by dát aspoň nějakou slevu, myslím si. Řešíme tedy cestu domů, jestli jít v pátek do školy nebo nejít apod.

Zkrátka další běžný všední nudný den.

Sice ještě nejsem důchodkyně a navíc se starám o syna, ale pro všechny mladé, kteří si říkají, už abych byl v důchodu - tohle je malá ukázka možného důchodcova dne. Opravdu tohle chcete?

Dnes má svátek Marcela

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.33%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.93%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3021