Víte, nikdy jsem si vlastně neuvědomila, kolik mám pravých přátel. Zážitky z dnešního dne jsou trochu netradiční. Vlastně jsem si předem dala za cíl, že vám představím své nejbližší přátelé, z mé už rok nové třídy. Teda ještě zde nejsem ani rok a už mám mezi nimi docela velké množství přátel.
Začlo to tak, že jsem poprosila svého spolusedícího přezdívaného ,,Noži" jestli bych si ho nemohla vyfotit a napsat něco o něm. Povolil mi to, ale myslím, že třeba takové mé nejlepší kamarádce Klárce, by se určitě nezamlouvalo, že píšu jen o něm a tak jsem prostě vecpu i ty další dvě skvělé holčiny. Tou jednou je již zmiňovaná Klárka a druhou slečna Niky, která má ,,postavičku ham ham" (abyste to dobře chápali, děláme si z ní srandu v podobě písně Holky z naší školky).
Noži je vlastně takový normální kluk ve věku osmnácti let, který vymýšlí samé ,,ptákoviny" a díky němuž je o zábavu postaráno a záchvaty smíchu jsou na denním pořádku. Je to kamarád, kterého by si mohl každý přát a zároveň spolusedící, jak už párkrát bylo zmíněno, bez kterého bych se již neobešla.
Klárka je moje nejlepší kamarádka. Již první den si byla schopná získat mé srdce svojí ukecaností a tím, jak se mě v nové třídě hezky ujala. Moc si sní rozumím a nadevše si jí vážím. Je mi strašně blízko a pomůže mi v každé situaci. Kamarádka jak má být, která také nezkazí žádnou legraci. Pozn.: ,,při záchvatu smíchu brečí."
A slečna Niky? Nemusím snad ani komentovat. Opakovala bych již předešlé věty a to je myslím zbytečné. Snad už jen ta její již zmíněná ,,postavička ham ham".
Předem se omlouvám za to, že na fotkách k dnešnímu článku neuvidíte slečnu Niky, protože ta se odmítá fotit se slovy: ,,Dneska vypadám jak de*il!" A to je na denním pořádku, takže žádné fotky s ní zatím nebyly pořízeny.
Jednoduše tím, co jsem napsala bych chtěla říct jedinou věc. Nikdy jsem si nemyslela, že mi během 8 měsíců strávených společně ve škole, může někdo přirůst k srdci tak, jako Niky, Klárka a Noži. Nesmírně si jich všech vážím a vím, že tohle je prostě seskupení přátel, které nikdy neztratí svou hodnotu.
Je důležité mít přátelé. Chtěla bych tedy tímto vzdát hold lidem, kteří mi přirostli k srdci. Těmto třem, jenž mi trpí moje ,,výjevy" každý školní den a kteří mě (alespoň doufám) mají rádi stejně tak, jako já mám ráda je.
Květa Cinglová, Slaný
15. 04. 2010, 16:18
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
43.06%
Spíše ano
17.75%
Spíše ne
15.28%
V žádném případě
23.92%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01