Ach jo - a zase mám plno...

Znáte ten pocit, když se těšíte na dvě skvělé akce, ale v závěru z toho vyleze, že jsou ve stejný den a čas a vy obě dvě nemáte šanci stihnout? Tak nějak se teď občas cítím já. Dříve se v mém diáři střídal jeden nenaplněný den za druhý, dnes je to spíše naopak. Určitě jsem za to neskutečně ráda, ale na druhou stranu mě mrzí, když musím odmítnout něco, kde bych tak strašně ráda byla, ale už jsem slíbila něco jiného.

Stalo se mi to docela nedávno. Měla jsem jet na prodloužený víkend s kamarády ze zdravotnického kroužku, chystala jsem se zaplatit a byla jsem šťastná, že si zase jako každý rok pořádně užijeme. Zároveň jsem se těšila na Husitské slavnosti u nás ve Slaném, že se jednou ročně ponořím do historie a budu na chvíli někým jiným, nebo za někoho jiného alespoň převlečená a nikdo si na mě nebude ukazovat prstem. Jenže, co se nestalo? Obě akce byly ve stejný termín. Čelila jsem složitému rozhodování, nemohla jsem si vybrat a netušila jsem, co budu dělat, protože jak jednu, tak druhou akci si vždycky naplno užívám. Bohudík (bohužel) se to vyřešilo samo, protože plánovaný víkend se zdravotňákem se zrušil. Jenže tohle není jediný případ…

Další se stal třeba před pár dny.  Na úterý 27. dubna už mám pár měsíců dopředu koupené lístky do divadla a domluvenou návštěvu zubaře. A co čert nechtěl, samozřejmě v onen den musí být i vyhlášení soutěže od Slánských listů, na které bych tak strašně ráda šla. Jenže abych v ten den mohla být všude, kde je mě potřeba, musela bych se minimálně roztrojit – zubař, divadlo, škola, hudebka, vyhlašování… A tak jen smutně vzdychnu, trošku toužebně šlehnu okem po zelené pozvánce na vyhlašování a jen doufám, že mi můj spolužák Vašek Minařík vše dopodrobna vylíčí.

Dnes má svátek Jiří

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.32%

Spíše ano

17.56%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.94%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3024