Před dvěma lety o prázdniny, když měla mít doručovatelka dovolenou, sháněli na poště za ní brigádníka. Jenže tehdy jsem ještě chodila každý den do zaměstnání do kanceláře a nepracovala jsem doma po večerech. Co kdybych se tam zkusila zeptat dnes, jestli by opět takovou brigádnici nepotřebovali? Sice by za to určitě nebyla žádná omračující suma, ale každá koruna dobrá. Navíc bych měla každodenní pohyb a třeba bych něco zhubla. Další důvod – zabavila bych tím třeba i synka, kdyby mi pomáhal roznášet poštu.
Podle mne, práce poštovní doručovatelky, obzvlášť v naší malé vesnici, by se dala docela dobře skloubit s péčí o syna. Syn vstává pozdě, takže brzo ráno bych si mohla na poště všechny zásilky roztřídit a třeba část roznést. A až by se syn vzbudil a nasnídal, mohli bychom spolu pokračovat. Ranní vstávání sice nemám ráda, ale až do loňska jsem tak vstávala celé roky. Krom toho by to bylo vždy jen na záskok, na pár dnů. To by se dalo vydržet. A zas by se dělo něco jiného a nového. A taky bych třeba poznala nějaké lidi ze vsi. Ideální příležitost. No není to skvělý nápad? Svou myšlenku hned začnu realizovat.
Takže odpoledne vyrážíme na obvyklou vycházku a stavuji se taky na poště. Stejně tam mám nějakou zásilku, tak se to hodí. Jenže pan poštmistr mě zklame. Prý když tenkrát před dvěma lety nesehnali žádného brigádníka a tudíž to museli zvládnout takto sami (tím, že poštu roznášel on), tak jim teď nadřízení už nechtějí brigádníka povolit a musejí to prý opět zvládat sami.
„Ach jo. Co se dá dělat. No tak kdyby se situace nááááhodou změnila, tak mi dejte vědět. Já jsem k dispozici.“ Pomyslím si: jen aby nakonec nadřízení nevymysleli, že vlastně poštovní doručovatelka je nadbytečný člověk, když to poštmistr stihne sám na poště i při roznášce a nezrušili to místo úplně! Poštmistr mi ještě doporučí, abych se zkusila zeptat ve vedlejším městečku, tam že prý brigádníky shánějí často. Jenže dojíždění by mi to trochu prodražilo a komplikovalo, takže si nejsem jistá, jestli to budu zjišťovat.
Prostě můj skvělý plán nevyšel. Škoda. Ale aspoň jsem se zeptala. A co já vím, třeba nadřízení na poště změní názor, nebo současná doručovatelka odejde do penze, nebo se stane něco jiného. A pak si na mě třeba pan poštmistr vzpomene a zavolá mi.
Václava Hrabáková, Černuc
28. 04. 2010, 21:09
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
43.06%
Spíše ano
17.75%
Spíše ne
15.28%
V žádném případě
23.92%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01