Hrnčířské trhy

Ačkoli je neděle, vstávám brzo ráno. Dnes totiž s dcerou (a výjimečně bez syna) jedeme na hrnčířské trhy do Berouna. Konají se tam každý rok na jaře touto dobou a podruhé na podzim a kromě hrnčířských jsou zde i další řemesla, jako dřevěné hračky, výrobky z kůže, vlny, ručních látek, šité věci, korálky, sklářské zboží apod., ale žádné stánky Vietnamců a jejich zboží! Výrobci jsou tu i ze zahraničí, třeba z Maďarska a každý prodejce prodává pouze své vlastní výrobky.

Je to pro nás s dcerou vždy takový odpočinkový, vzpomínkový a nabíjecí den. Odpočinkový je i přes to, že je to celý den chození a prodírání se davy lidí. Vzpomínkový je proto, že jsme tady poblíž kdysi bydleli a máme zde dosud své známé. A nabíjecí proto, že je zde k vidění velká spousta nádherných výrobků různých tvarů i dekorů, kterými se kocháme.

Malé komplikace nás zastihují již na Kladně. Neuvědomila jsem si, co je za den a zajela ke své oblíbené benzínce v areálu jednoho podniku. Jenže ta samozřejmě je zavřená. Takže se musíme vracet a jet k jiné. A hned vzápětí na mé obvyklé trase do Berouna je objížďka. Takže opět jinudy a další kilometry a čas navíc.

Cestou v rádiu samozřejmě hrnčířské trhy zmiňují a také zmiňují, kde jsou odstavná parkoviště. Jenže směrovky k nim ve městě moc nevedou, takže hledáme místo na zaparkování všude možně. Je to opravdu v tento den umění. I ulice velmi vzdálené od místa konání jsou beznadějně zaplněné. Ale samozřejmě že nakonec místo seženeme. Jen se trochu víc projdeme, než pěšky dojdeme na náměstí s trhy.

Již v minulosti jsem zde koupila obaly na květináče, které mám venku na schodech. A s každou návštěvou vždy koupím další, abych měla vše v jednom stylu. I tentokrát mám v plánu hledat tohoto „svého“ výrobce, protože květiny už potřebují přesadit do většího. Také se mi velmi osvědčily keramické zapékací mísy. Moc ráda v nich peču. A už jsem je koupila i mámě, takže tentokrát zas mám v plánu vnutit je dceři. Nebo spíš jí je vychválit natolik, že po nich sama zatouží a já jí je koupím.

A zrovna u „mých“ květináčů potkáváme mou sestru. Je to vzájemné překvapení a také velká náhoda se v té spoustě lidí potkat. Sestra bydlí asi 20 km odsud a viděly jsme se minulý víkend, kdy nic neříkala o tom, že by sem měla namířeno.

Protože s prohlídkou trhu teprve začínáme a květináče jsou těžké, neseme je uložit do auta, abychom je nemusely celý den nosit. A další obrovská náhoda. Cestou potkáváme další své příbuzné, kteří ovšem bydlí 75 km odsud a ty bych tady už vůbec nečekala.

Obdivujeme valnou část všech výrobků i zručnost řemeslníků, kteří zde svou práci předvádějí přímo na živo. Třeba řezbář, sklář, kovář, na hrnčířském kruhu si zde můžete sami vyzkoušet, jestli byste zvládli něco vytočit . Dceřin favorit mezi výrobky je smějící se oslík vysoký asi 50 cm, do jehož tělíčka se zasazují květiny. Je opravdu roztomilý a svým úsměvem vzbuzuje dobrou náladu a vykouzlí úsměv i na vaší tváři. Ovšem stojí dva tisíce, takže ho jen obdivujeme. Mým favoritem kromě keramiky jsou patchworkové deky. Jsou úžasné. A protože ta moje doma je stále ve stádiu nastříhaných dílů a k šití jsem se ještě nedostala, obdivuji je o to víc.

Den to je opravdu příjemný. Počasí teplé a celkem slunečné, výrobky krásné, nákupy úspěšné a jako vrchol naší dnešní dámské jízdy se ještě stavujeme na Kladně na sushi. Obě ho milujeme, takže je to vhodná tečka za dnešním dnem.

Přestože tyto jarní hrnčířské a řemeslné trhy už skončili, příležitost vše vidět na vlastní oči a třeba si i něco pěkného koupit máte zase 11. a 12. září, kdy se budou konat ty podzimní. Vřele všem doporučuji.

 

Dnes má svátek Oto

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.32%

Spíše ano

17.56%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.94%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3024