Kliknte zde
Dobré ráno, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je neděle 21. října 2018 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Malé radosti, taky radosti

O čem mám dnes napsat. Čeká mě jen stále stejná práce a povinnosti a to už je nuda psát stále o tom samém. Ale život přece je o všední rutině, o práci, o povinnostech, zábavy bývá pomálu. A také každý člověk považuje za zábavu něco jiného. Někoho baví číst knížky, jiný přečetl s bídou jednu za život. Někoho baví sledovat televizní seriály, jiný nechápe, jak se na to někdo může koukat. Někoho baví jezdit na kole, jiný si říká, co je to za blázna, takhle se namáhat.

Někomu nevadí celý den nic nedělat a jen tak koukat kolem sebe, ale já bych se v takovém případě ukousala nudou. To jsem radši, když mám třeba i práci, která mě nebaví, než abych neměla co dělat. Naštěstí mám pořád co dělat. Jen to není moc zajímavé. Přece každý pracuje, jen každý na něčem jiném. Minimálně většina manželek a matek musí každý den vařit, uklízet, prát apod. Tak co by na tom mělo být zajímavého?

A když si tak probírám svůj den, či skoro každý den, neskládá se z ničeho jiného než z takovýchto běžných věcí.

Jediná úsměvná věc dnešního dne snad byl můj nákup ve stavebninách. Jezdím ve Slaném stále do stejné prodejny. A protože poslední dobou tam jezdím každý týden minimálně jednou, a protože já se synem jsem nepřehlédnutelná, a protože možná tolik žen tam zas nakupovat nechodí, paní za pokladnou už nás zná. Sotva vejdeme, už se usmívá. Synovi vždy nabízí bonbon. Jenže dneska mají talířek prázdný, tak kvůli nám honem shání nové bonbony. Bohužel vždy nabízí jen synovi a ještě jí nenapadlo, že i maminka ráda mlsá. No aspoň neztloustnu, vždyť chci zhubnout.

A další dnešní vybočení z normálu je příchod staršího syna domů z internátu. Jako vždy totiž pracujeme venku a zrovna jsem si nařídila budíka, abych v zápalu práce pro něj nezapomněla dojet na nádraží, když tu se objevil u vrátek. Přijel o hodinu dřív a protože jsme se předtím domlouvali, že nevím, v kolik se vrátím ze Slaného z nákupu, vyrazil podle domluvy napřed pěšky. Měl ale štěstí, někdo ho svezl. Aspoň mi ušetřil čas a cestu do městečka.

Jak to dělají jiní lidé, že mají čas na zábavu? Jakmile skončíme s prací na zateplování, jdu vařit na další dny. A hned čtyři chody, abych si udělal strýčka dopředu.

Než to dovařím, je večer. Takže napsat tento příspěvek a zas jít pracovat na účetnictví.

No tak mi poraďte, kde má vzít čas na zábavu? Já si ale nestěžuji, abyste mě špatně nechápali. I přes tu vytíženost si najdu cestu, jak si udělat radost. U vaření koukám na televizi, čtu každou volnou chvilku, když už jedu do Slaného, většinou si jdu i zaplavat, udělala jsem si čas na hrnčířský trh… Prostě v rámci svých možností si i já dělám drobné radosti v životě. Jenže to je právě to. Jsou to takové obyčejné radosti, obyčejné věci, které někdo jiný ani za radosti nepovažuje. Já se ale spokojím s málem.

Fotografie:

Kliknutím zvětšit

Václava Hrabáková, Černuc
21. 05. 2010, 20:59


Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.

Dnes má svátek Brigita
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

48.45%

Spíše ano
graf

17.35%

Spíše ne
graf

14.25%

V žádném případě
graf

19.95%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 1228
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát