...Petr Muk...

Co se mi vybaví pod tímto jménem, pod tímhle doopravdovým pojmem z české popmusic? Skoro až čtvercová hlava s jemnými vráskami, havranově černými kadeřemi sem tam protkanými bílou nitkou, vlídný, ale trošku unavený úsměv a sytě zelené vřelé oči.  Když jsem se zaposlouchala do jeho hlasu, slyšela jsem něco neopakovatelného, jiného, co nikdo jiný neměl. Byla to jakási jemná, i když vlastně skoro nepopsatelná barva hlasu, občas trošku zastřená.

Myslím, že o tomhle člověku slyšel snad každý. Já měla to ohromné štěstí vidět ho na prknech dvakrát, poprvé před rokem a půl v Golemovi jako židovského rabína Löwa. Ať si říká, kdo chce, co chce, ale v téhle roli byl prostě nepřekonatelný – zůstane pro mě navždy v této úloze jednička a bude mi v Golemovi hodně chybět. Protože ústřední píseň Adonai nezazpíval nikdo jako on.

Podruhé a naposledy jsem ho naživo viděla v září minulého roku. Jakmile jsem se dozvěděla, že zemřel, přeběhlo mi to všechno před očima – jak jsem viděla, že vychází z divadla, šly jsme s kamarádkami za ním a požádaly ho o podpis a o fotku. Chvíli jsme si s ním pak ještě povídali a následně už odešli někam jinam. Jenže já teď pořád vidím před sebou jako na plátně v kině, jak si držel dveře od zadního vchodu nohou, jak vytahoval z brašny podpiskarty, ten jeho úsměv a tajemný výraz…

Byl to svým způsobem zvláštní člověk. Teď to myslím v dobrém i špatném smyslu – měl samozřejmě svá temná zákoutí, jako má každý, jenže měl bohužel tu smůlu, že to na něj bulvární novináři (ty krysy, bez odpuštění) skoro vždycky vytáhli. Co se ovšem týká jeho práce v uměleckém směru, byl výjimečný. Nejen svou barvou hlasu, ale i svými gesty, oním zvláštním pohledem, v němž bylo cosi tajemného. Ani u svých nejlepších přátel si často nepamatuju pohled, barvu očí, soustředím se na jiná místa, ale – teď to bude znít přinejmenším hodně zvláštně – jeho zrak měl v sobě něco, co mě dokázalo upoutat natolik, že ho mám dodnes vrytý v hlavě. Nezbývá mi než poděkovat někomu tam nahoře, že nám sem na zem seslal takový talent a popřát onomu skvělému zpěvákovi, ať se má kdesi jinde lépe než tady, když ho zde zjevně už nic moc netěšilo…

Dnes má svátek Alexandra

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.33%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.93%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3021