Zasáhnout či nezasáhnout, když někoho mlátí?

Dnes jedeme na Kladno na kontrolu k lékařce. Kdykoli však vyrážíme někam do většího města, není to pouze o jedné povinnosti či jedné činnosti, ale vždy se snažím stihnout toho zařídit a vyřídit co nejvíc. Takže dnes mám v plánu kromě návštěvy lékařky taky několik nákupů a pak na zpáteční cestě ještě do Slaného do práce.

Cestou na Kladno se nejprve stavuji v městečku, ale zjišťuji, že očekávaná zahrádka na auto stále ještě nepřišla. Pak ještě cestou musím natankovat. Zajela jsem ke své oblíbené pumpě, abych na zpáteční cestě zjistila, že vůbec není nejlevnější v okolí, jak jsem si původně myslela.

U lékařky jsme až třetí na řadě, ale prozatím čekání synovi nevadí. Dokonce se občas i něčemu usmívá. Bonbóny, co mu dala sestřička, spolkl, jakoby to byly léky. Ještě si k tomu vyžádal pití, aby je mohl řádně zapít a spolknout. Pití a jídlo je jedna z mála věcí, o které si znakovou řečí umí říct. Když se ho někdo zeptá.

Protože už je jedna hodina, jdeme se synem na oběd do restaurace. A právě když syn dojídá polévku a já ho za to chválím, tak mě začne mlátit. Naštěstí jsme v restauraci jediní hosté a servírka je za rohem, takže nikdo nic nevidí a syna to rychle přejde. Svižně proto dojíme druhé jídlo a rychle zas ven. Venku při cestě po městě za mým dalším cílem se syn uklidní.

Jdeme na hlavní třídu koupit ortopedické vložky do bot. Cestou pak ještě kupujeme Fornetti jako zákusek po obědě. Potom do sportovních potřeb podívat se na nabídku a hlavně ceny stanů na dovolenou. Zpátky do drogerie pro kosmetiku. Pak jsem si vzpomněla, že sháním sešívačku s rovným šitím, tak do kancelářských potřeb. Tam o ní ale nikdy neslyšeli. Takže zpět do míst, kde jsme byli na obědě, protože tam je prodejna, kde o ní určitě už slyšeli. A taky že ano. Tady jsem jí kupovala již do minulé práce.

Ještě mě napadlo zajet do Tesca podívat se na stany tam. Před lety jsem tam totiž v akci koupila náš současný za přijatelnou cenu. Jenže v okamžiku, kdy v Tescu nacházím regál se stany a začínám si je prohlížet, syn mě opět napá. Začíná mě mlátit, kopat, škrábat, pak se snaží na sobě roztrhat tričko a znova mě mlátí. Tady už bohužel nejsme sami. Jeden postarší důchodce se udiveně zastavuje a celou scénu pozoruje. Asi je mu divné, že ani já ani syn nic neříkáme. Oba mlčíme. Určitě se diví, proč toho drzého spratka nezmlátím nebo neseřvu nebo proč mu něco neřeknu. Proč se nechávám pasivně mlátit a nevracím mu to. A nikoho z lidí okolo ani nenapadne přispěchat mi na pomoc. Já sice o jejich pomoc v tuto chvíli nestojím, protože by ničemu neprospěli, ale co kdyby nějaký surový výrostek mlátil nějakou cizí ženu? To by všichni jen nečinně přihlíželi?

Raději proto nákup vzdávám a okamžitě odcházíme ven. Nevím, co synovi vadilo? Jestli neznámé prostředí, nebo se mu už nechtělo chodit po nákupech a raději chtěl být na procházce venku? Nevím. Nasedáme proto do auta a odjíždíme do Slaného. Všechno ostatní, co bych na Kladně potřebovala zařídit musí počkat na jinou příležitost. Do Slaného ale musím. Musím si totiž v práci vyzvednout (doufám, že opravený) počítač. Prostředí u mě v práci syn už zná. Navíc mu rozbaluji svačinu, takže se zabaví. Bohužel chyba v programu v mém počítači se stále nepodařila odstranit.

Ještě se musím zastavit v městečku v lékárně dát jim recepty na léky, aby je stihli objednat a zítra jsem si je mohla vyzvednou. To už se syn uklidnil, protože tady v městečku to dobře zná. Dokonce můžeme zajít i do zeleniny a do potravin něco málo nakoupit.

Domů se vracíme až navečer. Jsem unavená, tak moc unavená. Ale spíš z vypětí z toho, abych předcházela všem dalším útokům syna, sledovala jeho nálady či nenálady a přitom vyřídila vše potřebné. Bála jsem se, aby nedostal další záchvat vzteku v práci. Sice tam všichni vědí, že syn je autista, přesto však vidět něco takového na vlastní oči každého aspoň na poprvé vyděsí. Naštěstí už další útok nepřišel. Doufám, že v příštích dnech budeme mít možnost klidného programu a naší rutiny a syn se zas uklidní.

Dnes má svátek Alexandra

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.33%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.93%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3021