Sešit! Datum! Číslo hodiny! Fyzika začíná...

Dnešní den, na to že byl první po velikonočních prázdninách, se mi zdál celkem klidný. Zkrátka takový ten každodenní školní stereotyp. Potěšilo mě, že místo matematiky je biologie, ale je to vlastně jedno, protože zítra si to vynahradíme a matematiky budou dvě. Vždycky si prostě ,,pán", který píše suplování dokáže vykompenzovat jeden skvělý den, jedním úplně šíleným (šílené dny jsou ty, které mají ve své náplni více než jednu hodinu matematiky, ale také třeba fyziky.)

Paní profesorka na dějepis dnes samozřejmě hned napařila dokonalou písemnou práci na reformaci a periodické soustavě prvků z fyziky jsme se také nevyhnuli. Ale s tím se dalo počítat. Nikdo  ani neremcal, protože u paní, ze které jde respekt i v cirkuse se remcat nedá. Možná jste jí někteří zažili. Stačilo jen studovat na slánském gymnáziu. A možná máte strach ještě někdy teď, když se řekne FYZIKA nebo CHEMIE.

Nebudu jmenovat, ale musím říci, že někdy nevím jestli se mám o fyziku smát nebo brečet. Asi spíš vyhraje vážný přemýšlivý pohled, takže ho samozřejmě také praktikuji, jak jinak že? Tato paní je totiž převelice autoritativní, ale také spravedlivá, což je vlastně docela dobrá kombinace pro profesora, který musí zvládnout třídu plnou pubescentních jedinců. Ale stejně by to nemusel být takový stres ne?

Takže prostě a jednoduše: ,,Sešit! Datum! Číslo hodiny!" (A ze stran studentů pořádný respekt)!

Lepší než slyšet něco jako: ,, Všechno do lavic! Na lavici nezůstane nic kromě testu a vaší propisky!" (To už se ví, že je konec, protože písemky z fyziky nikdy nejsou začátkem, spíš hororovým koncem našeho života.) A nebo třeba také:

,,Cinglová nerozuměla?" řekla jsem: ,,Všechno do lavice!"

Bojím, bojím, ale zvládnu to, uvidíte. Jednou se tomu třeba i zasměju, ale teď radši ještě ne, když dovolíte.

Masarykovo náměstí

15.45%

Komenského náměstí

16.26%

Autobusové nádraží

15.45%

Pražská

22.76%

Šultysova

10.57%

Lesopark Háje

19.51%