Klikněte zde
Dobré odpoledne, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je úterý 8. října 2024 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Včera není dnes, kočka není pes

  Dobrý večer, dobré ráno, dobrý den! A není to vlastně jedno? Hlavně, že jsem slušně pozdravila. Babička mi pokaždé říká, že mám zdravit i pětkrát za den, že je to lepší než kdybych nezdravila vůbec. Dobře, tak tedy ještě jednou: ,,Dobrý večer!“.

Dnes jsem se ztratila v nemocnici. Normálně a jednoduše jsem vlezla úplně někam jinam než jsem měla. Když jsem se chtěla zeptat, kde jsem se to ocitla, tak jako na potvoru nikdo na chodbě nebyl. Po dlouhém dumání a chození po schodišti sem a tam jsem objevila sestřičku. Která když mě viděla, tak se mi začala smát a řekla, že jsem „blázen divokej“, nejdříve jsem ji nechápala, ale pak jsem pochopila, že jsem opravdu úplně jinde. Byla jsem na nějakém oddělení psychiatrie nebo co to bylo. Nejdříve jsem sestřičku v modrobílém hábitu nechápala, ale pak mi to došlo. Podala jsem ji pozvánku a ta mi se smíchem řekla, že budu nakonec správně. Poslala mě za paní doktorkou na konzultaci. Protože asi ten blázen divokej opravdu budu.

Po velice úsměvném rozhovoru s psycholožkou jsem si v duchu myslela, že až zavřu za sebou dveře, tak paní doktorka vyskočí z okna a bude při tom ječet, že jsem naprosto na hlavu. Ale ne, nestalo se tak. Škoda. Abych pravdu řekla, tak jsem se nic nového nedozvěděla. Spíš zkoumám myšlení jiných lidí já, ale aby někdo zkoumal mě? Promiňte, ale ne. Mám složité myšlení a hlavně bláznivé, takže kdybych začala mluvit, tak si pro mě přijdou pánové v bílém plášti se svěrací kazajkou a zavřou mě do nějaké bílé místnosti bez oken, jako to vídám v amerických psycho filmech.

Představte si to, při cestě zpět jsem se znovu ztratila. A to jsem si myslela, že už nemocnici znám jako svoje boty. No, nemůžu se divit, mám nové botky. Nakonec jsem se z toho spletitého bludiště vymotala a došla jsem k bráně, kam si pro mě přijela mamka.

Včerejší den jsem si užila víc. Ve škole byla sranda a nemusela jsem čichat ten nemocniční zápach. Ble, jak já to nesnáším. Zítra mě čeká zase náročný den, tak uvidím, jak se vše vyvrbí. Kdyby tu byla teď se mnou babička, tak by řekla: ,,Pozdrav!“. Dobře, tak tedy dobrou noc a krásné sny.

Fotografie:

Kliknutím zvětšit
Myslím, že takhle znuděné doktory u nás nemáme, bláznivých lidí je kolem víc než dost.

Isabela Moravcová, Plchov
07. 04. 2010, 22:40


Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.

Isabela - 08. 04. 2010, 18:03:15
Poděkování
Děkuji, taková slova potěší.

xkolja - 07. 04. 2010, 22:57:51
článek
Ahoj, tví články se mi moc líbí. Cítím, že se do nich vžíváš, když je píšeš. Jen tak dál.

Dnes má svátek Štefan
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

43.06%

Spíše ano
graf

17.75%

Spíše ne
graf

15.28%

V žádném případě
graf

23.92%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3240
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát