Pojeďme na brigádu do zahraničí.

Hledala jsem na půdě nějakou knížku, když mi pod ruku přišla stará krabice.Zvědavě jsem do ní nahlédla a objevila spoustu dopisů. Byly to dopisy z dob kdy máma navštěvovala základku a byly psané rusky.

„Mami, ty se znáš s někým z Ruska?“ Odpovědí mi byl nechápavý pohled, „jak jsi na to přišla?

„No na půdě jsem našla krabici s dopisama z Ruska“

„Aha, to když jsem chodila do školy, asi tak do páté třídy, tak přinesla paní učitelka do třídy dopisy a ptala se kdo by si chtěl dopisovat s holkama a klukama  z jedné vísky kousek od Moskvy. Pár se nás přihlásilo a tak začalo zvláštní kamarádství. Já jsem si psala s Natašou, no nejdřív to bylo takové psaní o ničem, hlavně jsem moc rusky neuměla, ale později jsem se na dopisy opravdu těšila. Zdokonalila jsem se v ruštině a něco jsem se dozvěděla o tom, jak se žije jinde. Akorát, že pošta fungovala trochu pomaleji než dnes a tak jsem na dopis čekala i měsíc. Po skončení základní školy naše dopisy ustaly, ale představ si, že jsem se s Natašou i setkala osobně. Asi ve dvaceti jsem jela od SSM na brigádu do Hořoviček, vázat chmel. Fungovalo to tak, že k nám přijeli na pomoc i studenti z Ruska a my pak na oplátku zase k nim. Jednou z vedoucích byla i Nataša. Poznala jsem ji podle fotek. Za rok jsem jela na brigádu já a opět jsme se setkaly. Ještě tak dva roky potom jsme si dopisovaly, ale když se vdala, tak naše dopisy definitivně ustaly.“

Možná je škoda, že dnes, v době internetu a jiné moderní spojovací techniky, nerozvíjíme své jazykové schopnosti tímto způsobem.

I když si vzpomínám, že asi v šesté třídě jsme také psali dopisy do zahraničí. Dětem v Kanadě a oni pak psali zpět. Jen jsme neměli každý svého kamaráda z Ameriky. Zkrátka jsem napsali a naše dopisy byly předávány na druhé straně.

Na nejedné škole probíhají výměnné pobyty. U nás se to příliš nevidí, což je škoda. Jezdí jen němčináři a přitom bych tolik chtěla do francouzské rodiny. Uvidíme, co přinesou další dva roky na gymplu, ale zatím to moc nevypadá.

Stejně tak bych jela někam pomáhat, na brigádu do ciziny. Asi to zní šíleně, ale v dnešní době by to jistě neobnášelo to, co dříve. Mamka mluvila o příšerných vývařovnách a neúnosném ubytování. To by se nás, předpokládám netýkalo a tak by bylo fajn se podívat do světa a ještě třeba nějakou korunu vydělat.

Dnes má svátek Hugo

NAŠE ANKETA:
Které rubriky máte ve Slánských listech nejraději?

Zpravodajství

9.14%

Společenský servis (narození, úmrtí)

20.57%

Příběhy zdejších lidí

9.71%

Kultura

8.00%

Sport

7.71%

Putujeme po vesnicích

9.14%

Historie

7.71%

Včera a Dnes

8.57%

Významná výročí

9.43%

Na Slánsku před sto lety

10.00%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 350