Rok 2009

A další rok máme za sebou. Co nám vzal a co nám dal? Každému něco jiného, buď to bylo radostné, nebo smutné. Někteří lidé zavítali k svatému Petru k nebeské bráně a někteří si zasloužili další šanci na planetě Zemi. Na svět přišli Tomáškové, Honzíci, Elišky, Aničky a spoustu dalších človíčků, kteří si chtějí zkusit jaké to je tady u nás, na Zemi.

Stihli jsme se několikrát pohádat a zase usmířit s lidmi, které máme nadevše rádi. Zjistila jsem, že se nejvíce hádám s lidmi, které mám opravdu ráda, ale nechápu proč. Proč se to vždycky tak zvrtne?

Rok 2009 mi přinesl mnoho zážitků, ať už ve škole, nebo o velkých prázdninách na Moravě. Ale všechny nebyly krásné, na které se vzpomíná s úsměvem na tváři. Byly chvíle, kdy jsem nevěděla, kam složit hlavu a s kým si popovídat o všem, co mě trápilo. Budu se snažit, aby další rok byl lepší, pohodovější, aby se lidé měli více rádi atd. Ano, to řekne každý, ale málokdo to dodrží. A pochybuji, že to je v mých silách.

Tento rok mi přinesl do života mnoho vzpomínek, byl to rok, kdy jsem se po mnoha letech setkávala s lidmi, kteří pro mě v dětství něco znamenali, hrála jsem si s nimi na schovávanou, na pískovišti, ale i na vojáky. Jsou to lidé, s kterými jsem vyrůstala a uvízli mi v srdíčku, aniž bych si to tehdy uvědomila. Mohla bych jmenovat například Patrika, Verču a Kristýnu. Dodnes nechápu, jak jsem mohla bez nich existovat. Každé setkání, s jedním z nich, mi přineslo slzy štěstí a takové okamžiky se jen tak nezapomínají. Prohlížení fotek a vzpomínání na naše raubířství, když jsme byli ještě prcci, bylo tak nepopsatelně hřejivé, v těchto chvílích jsem byla opravdu šťastná.

Rok 2009 se s námi pomaloučku loučí a já mu musím poděkovat, že mi nachystal hezké chvilky, ale musím ho i pokárat za to, že mě někdy pěkně pozlobil a zkoušel moje nervy. Přeji Vám hlavně pevné nervy, které určitě budete potřebovat a krásný Nový rok 2010, ať je plný pohody a lásky.

Určitě ano

43.33%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.93%