Kliknte zde
Dobré ráno, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je čtvrtek 21. února 2019 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

O zrození ulice Wilsonovy - 2.část:
Na počátku bylo nádraží

Kliknutím zvětšit
Detail z terče slánských ostrostřelců z roku 1873 s již vystavěnou nádražní budovou a silnicí k ní vedoucí. – Reprofoto Karel Vidimský

Zásadním podnětem k vzniku Wilsonovy ulice, bylo vybudování Pražsko – duchcovské železnice, vystavění slánské nádražní budovy a strážních domků a skladů na vršku západním směrem od města. Podle zápisu v Pozemkové knize patřily pozemky pozdějšího nádraží již roku 1870 Císařské privátní pražsko – duchcovské správě.

„Koncesi na stavbu trati Praha Smíchov – Slaný – Louny – Obrnice – Duchcov, s odbočkou Obrnice – Most získala Společnost Pražsko – duchcovské dráhy hraběte Bedřicha Thun – Hohensteina. Stavba byla zahájena v roce 1871 a jednotlivé úseky byly uváděny do provozu postupně: 21.11.1872 Most – Chlumčany u Loun pro nákladní dopravu, 2.1.1873 Most – Slaný pro veškerou dopravu. V květnu 1873 došlo k zahájení provozu v celé trati z Prahy Smíchova až do Mostu.“ (J.Friml)

Nová budova slánského nádraží dostala číslo popisné 539. Její součástí byla také restaurace sloužící ve stejné části budovy, jak ji pamatujeme ještě v dobách nedávných. První osobní vlak přijel do slavnostně vyzdobeného slánského nádraží 11.května 1873 v 11,30 hodin a přivezl hosty z Prahy.

Nádražní restaurace ve svých počátcích sloužila především cestujícím osobních vlaků, personálu nádraží a nákladních vlaků a také formanům, kteří na nádraží dojížděli buď se zbožím určeným k odeslání drahou nebo pro zboží drahou přivezené. Teprve později, od 80.let 19.století, když po obou stranách „nádražní třídy“ začaly vyrůstat budovy nové zástavby, posloužil hostinec jak stavebním partám, tak i nově se sem stěhujícímu obyvatelstvu.

Zřejmě nejstarší pohled na slánskou nádražní budovu se dochoval na střeleckém terči z roku 1873, kde ji vidíme úplně v pozadí obrazu, ještě osamocenou, se skladem a jedním strážním domkem po pravé straně. Tento terč je součástí stálé expozice slánského Vlastivědného muzea. (Datace malby 1873 je odhadem, protože podle nápisu na terči byla malba zhotovena jako upomínka na střelbu v roce 1872, ale v dolní části terče je letopočet 1874.)

Na obrázku je již také zřetelná silnice vedoucí k nádraží. Víme, že nová silnice byla nedlážděná, na jaře a za deštivých dnů blátivá a rozježděná a podél nevedly žádné chodníky. Ještě v devadesátých letech 19.století, už dávno po otevření nové divadelní budovy, si můžeme ve slánském tisku přečíst nářky a stesky obyvatel na tuto rozježděnou, neudržovanou a pro chodce nebezpečnou cestu.

Vybudování železnice a slánského nádraží dalo pak podnět ke vzniku celé nové slánské čtvrti zvané Nové město, jehož počátky vyrostly právě podél cesty vedoucí na nádraží. Nádraží dalo také první název této nové slánské komunikaci – Nádražní třída.

Vraťme se ale zpátky k městu samému. Slaný na této straně končilo tam, kde stojí budova někdejší Okresní hospodářské záložny (dnes druhá budova Integrované střední školy Slaný) a nárožní dům do ulice Pastýřské čp.521. V době před vznikem ulice Nádražní (Wilsonovy) tu stál dům Aloise Fryče (č.409) a čísla popisná 410, 411 a 412, což byly domy pánů Schwarze a Linksfeilera.

Nová silnice byla vedena polem od nádraží k číslům 410 a 411. Domy s těmito čísly popisnými nově budované silnici překážely a proto musely být zbořeny. Stát zůstaly pouze dva domy postranní čp.409 (nyní 518) a 412 (nyní 521). V místech zbořených domů ústila nová silnice od nádraží do silnice státní (dnes Benešovy) mezi později postavenou budovu okresního domu a protější obecní dům, po r.1900 dům pana Josefa Proppra čp.525 (nyní prodejna Pekařství Grunt).

Po příjezdu prvního vlaku do Slaného se hodně podstatně změnil dosavadní komerční dopravou užívaný směr ve městě. Vozů, které dosud přijížděly od Prahy a od Loun ubývalo, až docela zmizely. Dosavadní čilá meziměstská formanská doprava tak postupně zanikala. Hodně frekventovanou však začala být silnice k nádraží, odkud se nejen cestovalo, ale hlavně se odtud převáželo zboží všeho druhu drahou.

Nová železnice, nádraží a Nádražní třída se v té době staly hlavním spojením města s okolním světem. Nejvíce využívaná silnice k nádraží se přímo nabízela k výstavbě nových domů a k celkovému rozšíření města ve směru západním.

Od pobělohorského zkonfiskování města smečenským Martinicem až po dobu vzniku nádraží se Slaný příliš od starých městských hradeb nerozrůstalo. Měšťané byli zpočátku nuceni opravovat domy zničené a zpustlé, stavěli nové domy na zříceninách domů starých a nakonec také sami své staré domy bořili a na jejich místech stavěli domy nové. Proto se město svým rozsahem opticky příliš nerozšířilo, ale spíš stěsnalo. Největší rozšíření města začíná teprve postupnou zástavbou při silnici k nádraží.

Prvním domkem při této silnici byla hospůdka (číslo 546), pojmenovaná Hostinec na Novém městě (později U Kolbábků a jinak, nyní Restaurace Asie). Tak povstal nový název, jehož pojem byl zpočátku velmi úzký. „na Novém městě“ se tehdy říkalo pouze hostinci mezi městem a nádražím. Stavitelem a majitelem domu čp.546 s Hostincem na Novém městě byl Čeněk Prügl, který byl spolu s manželkou Annou také majitelem původní parcely č.p. 41.

V materiálech stavebního odboru MěÚ Slaný se dochoval plán domu z roku 1873 i žádost majitele parcely o povolení stavby nového domu. Cituji: „Slavná Městská Rado v Slaném. Já zamýšlim dle předložených nákresů dům postaviti na odkoupeném pozemku od pole čís.p.41 ve Slaném. Tak žádam Slavnou Městskou Radu by mi komisi ustanoviti zaručila a mně dle předloženych nákresů povolení udělila. Ve Slaném 3.ledna 1874, Čeněk Prügl.“ Necelých sedm měsíců od odeslání žádosti, 30.července 1874, byla stavba domu dokončena.

Přízemí domu sloužilo jako hostinec zřejmě od jeho postavení a byl to se vší určitostí vůbec první hostinec, mimo nádražní restauraci, na vznikající Nádražní třídě. Písemně je Hostinec na Novém městě poprvé doložen ale až 12.srpna 1879. Později se pojem „Nové město“ rozšířil na místa okolní, na celou silnici od města k nádraží a konečně na její široké okolí.

Podívejme se jakou plánovanou rozlohu mělo vznikající Nové město na počátku 20.století. Soudobá zpráva o tom uvádí: „Chceme-li pojem ohraničiti přesněji, musíme říci, že slanským Novým městem rozumíme budovy, nalézající se mezi okresním domem a továrnou Michlovou (za železničním přejezdem silnice Lounské, dnes sklady fi. Merx) a Scheinpflugovou (před dnešním ČSAD, dům ing.Čably a sklady Jednoty), po trati dráhy až k Červenému rybníku, od Červeného rybníka až k domu Princlovu (zatím jsem nedohledal, který dům to byl) a odtud zase až k domu okresnímu. Všecky budovy tam vystavěné založeny byly po roce 1870, vyjímajíc cihelnu Martinicovu (č.468), akciovou plynárnu (č.533), dům Štěpána Páce (č.467) a domy Gustava Valtra (č.469 a 470).“ (Pozn. Tyto tři domy stály v Plynárenské ulici, dříve zvané U plynárny, majitelem čp.469 a 470 byl později také Josef Princl.)

Libor Dobner
02. 01. 2007, 09:52


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  4 b. = dobrý  3 b. = ujde  2 b. = nic moc  1 b. = slabý

Článek ještě nebyl hodnocen

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Petr
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

47.33%

Spíše ano
graf

17.76%

Spíše ne
graf

14.26%

V žádném případě
graf

20.65%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 1346
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát