Vykolejená pracovní lokomotiva při stavbě úzkokolejky Slaný - Kačice z let 1903 – 1904 se dochovala na snímku z depozita Vlastivědného muzea ve Slaném
Dlouho opomíjená historie úzkokolejky se v hodně stručné zkratce objevila v Lidových novinách z 8.dubna 2000. Podrobnější studii „Zaniklá Místní dráha Slaný – Kačice a její pozůstatky v současnosti“, publikoval Jakub Likovský ve Slánském Obzoru z roku 2004. Já si nyní dovolím přinést několik doplňujících informací, které jsem postupně nasbíral ze soudobého tisku.
Stavba dráhy - Když všechna namáhání, všechna úsilí okresu slanského a obchodního gremia ve Slaném, jakož i mnoha vysoce postavených osobností, aby ze Slaného postavena byla dráha přes Smečno do stanice Smečno – Šternberk, ukázala se býti beznadějnou, když veškeré kroky na nejvyšších místech podniknuté bezvýsledné zůstaly, odhodlal se, jak z pramenů bezpečných a hodnověrných se dovídáme, majitel panství smečenského Jindřich hrabě Clam Martinic postaviti a uskutečniti toto spojení sám nákladem vlastním, ovšem jen dráhou úzkokolejnou, kterou povede převážnou většinou přes vlastní pozemky a kterou spojí nejen své veškeré průmyslové závody, jako parní mlýn, důl, cukrovar, cihelny, pivovar, parní pilu, většinu vlastních dvorů a velký komplex lesů, nýbrž obě stanice Smečno Šternberk dráhy Buštěhradské se stanicí Slaným dráhy státní a po níž dopravovati bude, hlavně výrobky vlastních průmyslových závodů, dvorů., lesů a cukrovku z obcí kolem dráhy položených do svého vlastního cukrovaru ve Studňovsi a na zmíněné stanice.
Dráha tato umožní majiteli cukrovaru studňoveského nákup cukrovky i v obcích vzdálených a obcím těm naskytne se možnost, řepu vypěstovanou prodati cukrovaru, který vystoupiv ze železného kartelu cukrovarského, stal se cukrovarem svobodným, volným a neodvislým, čímž možnost si zjednal, platiti rolnictvu za řepu cenu lepší, což již letos prvním rokem dokázal a což náš český rolník jen s povděkem uvítati musí. Podniku tomuto musí každý jednotlivec přáti plného zdaru nejenom z ohledu toho, že se povznese tím průmyslný život beztoho v okresu slanském a novostrašeckém tak utlačený, ba téměř zanikající, nýbrž i proto, že dráhu tuto považovati lze za počátek nového spojení obou drah – slanské a buštěhradské, ježto máme za to, že by majitel snad později nebyl proti – kdyby se o to povolaní činitelé ujali, dráhu tu i veřejné dopravě přenechati. Se stavbou této dráhy, která byla právě v minulých dnech vytrasírována, a pro níž potřebné soukromé pozemky již vykoupeny byly, má se v nejbližších dnech započíti, o čemž také svědčí zimní činnost v hraběcích lesích a na parní pile na Turyni, kde se dělají potřebné pražce pod kolejky. V podniku tom najde též pracující síla vydatný zdroj výživy, neboť mají se ku pracem pozemnostním přijímati pouze dělníci domácí. Ať pohlédneme na pravo, ať na levo ať do budoucnosti, vidíme, že podnik ten. V němž kapitál uložen bude, bude se zdarem korunován a že rozproudí v našich okresích nový průmyslný život a proto voláme podniku tomu z hloubí duše: Zdař Bůh! (Světlo č.6 z 18.března 1904)
Stavba dráhy Smečno – Slaný - Jak nám náš zpravodaj píše, bude se díti doprava zvlášť konstruovanými vozy a lokomotivou o 60 koňských silách. Mimo toho zřízeny budou zvláštní podvozky, na kterých v pádu potřeby i vagónky normálních drah dají se dopravovati. Ze Slaného do Studňovsi je trať vedena po okresní silnici. Jelikož pak dále jest terén velice vlnitý, jsou práce velice obtížné a nákladné. Zejména mezi Studňovsí a Přelící jest zářez o 35.000 m3 obsahu. Též velice obtížný jest přechod přes údolí v Šternberku v tak zvané „Itálii“, kdež v navážce 10 metrů vysoké budou dva klenuté objekty, jichž základy jsou značně hluboké a obtížné a kde musí se pilotovati a betonovati. Odtud trať přechází šternberskou cestu a ve velikém oblouku skrze bažantnici obrací se k zámku smečenskému, kdež jest skalní zářez v obsahu 15.000 m3. Pak vede trať podle erární a okresní silnice k hájovně „u čtrnácti pomocníků“, kdež se připojuje na křídlo Buštěhradské dráhy na „Schöllerův důl“ vedoucí. Při stavbě zaměstnáno jest skorem 500 dělníků, jichž počet se dle potřeby ještě zvýší neboť doprava má se již v polovici září zahájiti. Dlužno dodati, že na řečenou stavbu došlo osm offert i byla zadána panu Prokopu Husákovi a Antonínu Procházkovi, úředně oprávněným stavitelům na Kladně. - Stávka na stavbě dráhy Smečno – Slaný, o níž některé časopisy přinesly zprávu, nezakládá se na pravdě. Nebyla to žádná stávka, nýbrž jenom jakási výměna práce. Dvacet dělníků šlo od jednoho akordanta ke druhému, proti čemuž podnikatelé stavby ničeho nenamítali. (obojí Světlo č.12 ze 17.června 1904)
První neštěstí na úzkokolejné dráze studněveské. - Dne 28.září splašili se proti přijíždějícímu vlaku úzkokolejné dráhy blíže starého kamenouhelného důlu u Studněvsi koně zapřažení v kočáře pana Aloise Husníka ze Slaného. Ze tří obchodníků, sedících v kočáře, byli dva pohmožděni. Jeden z koní utrpěl těžké poranění a kočár byl porouchán. (SvO č.18/1904)
V listopadu a prosinci 1908 proskočily slánským tiskem dvě zajímaví zprávy:
Místní dráha Smečno – Slaný - Aby bylo vyhověno všeobecnému přání obecenstva, byla dosavadní vlečná dráha Smečno – Slaný, určená dosud pouze pro dopravu zboží panství smečenského, proměněna na veřejnou místní dráhu, zatímně ovšem pouze pro dopravu zboží, která bude v nejbližších dnech zahájena, jakmile dojde formální povolení c.k.železničního ministerstva. Zpočátku budou otevřeny stanice Slaný – místní dráha, Studňoves a Smečno, jakož i zastávka Přelíc, na nichž bude obyčejné zboží i rychlozboží k dopravě přijímáno a dodáváno a sice na stanicích v obvyklých úředních hodinách; v zastávce v Přelíci pak přímo do vlaku neb z vlaku od vlakvedoucího. Tímto otevřením veřejné dopravy bude poskytnuta občanstvu v obcích ležících podél místní dráhy možnost levně zboží do Slaného dopravovati neb ze Slaného odebírati, a to tím spíše, že jest zvláštní úmluvou také postaráno o levnou dopravu z nádraží slanského do města a opačně. Mimo to se tímto spojením umožní přímá doprava zboží všeho druhu ze všech stanic dráhy Buštěhradské do všech stanic dráhy Pražsko – Duchcovské, což znamená značnou úsporu času i dopravních výloh, při čemž sluší na to upozorniti, že tím docíleno bylo neobyčejného zkrácení dopravy ze Slaného do všech stanic Buštěhradské dráhy s jejími odbočkami směrem k Chebu. Mimo to bude tato místní dráha spojena s dolem Schöller poblíže Libušína, čímž bude umožněno dopravovati uhlí z tohoto dolu beze všeho překládání nepoměrně levněji než dosud do všech míst podél místní dráhy a jmenovitě i do města Slaného. Pro tuto dopravu uhlí jsou stanoveny vyminečně nízké tarify. Lze očekávati, že občanstvo výhod této nové veřejné dráhy hojně bude používati, čímž přispěje se také k tomu, že bude možno po čase přikročiti i k dopravě osob. Den zahájení dopravy bude veřejně vyhlášen.
Místní dráze ze Slaného do Kačice – udělena byla koncese.
Zahájení veřejné dopravy na místní dráze Smečno – Slaný - Veřejná doprava zboží na místní dráze Smečno – Slaný zahájena byla dnem 16.prosince. Tímto dnem předány byly stanice: Smečno, Studněves, Slaný m.d. a neobsazené nákladiště v Přelíci veřejné dopravě. (Světlo číslo 24/1908)
O tom, že tuto dráhu využívali pro své cestování i výletníci si povíme zase jindy.
Osud úzkokolejné dráhy se skončil v březnu 1932, kdy na ní byl v důsledku zrušení cukrovaru zastaven provoz. V únoru 1935 byla úzkokolejná dráha oficielně zrušena a o měsíc později se začalo s vytrháváním kolejí a celkovou likvidací.
Libor Dobner
16. 02. 2010, 14:27
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
43.08%
Spíše ano
17.74%
Spíše ne
15.30%
V žádném případě
23.89%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01