Kliknte zde
Dobrý večer, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je sobota 28. května 2022 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Město Slaný v hradbách - 3.část:
Z ulice Kynského k Pražské bráně

Kliknutím zvětšit
Bývalá Pražská brána v olejomalbě K.Wurbse

Protější stranu domů 132-134 v ústí ulice Kynského do náměstí tvoří boční část někdejšího hejtmanství s vjezdem do zadního traktu dnešního Hejtmanského dvora. Zde byl před jeho přestavbou proveden archeologický výzkum, který odkryl dvě obezděná stavení zapuštěná do země, pozůstatky zpracování železa a přes 4.000 keramických střepů zhruba z poloviny 14.století. Záchranný průzkum vedl archeolog PhDr.Martin Ježek z Archeologického ústavu ČAV v roce 2000 a na počátku roku 2001.

Sousední dům čp.115 je ozdoben pamětní deskou, která oznamuje, že se jedná o rodný dům Dominika Františka Kynského, piaristického kněze, vlasteneckého buditele, spisovatele a překladatele (1777 – 1848). Pamětní deska byla na rodný dům zasazena při vzpomínkové slavnosti u příležitosti stého výročí jeho narození 28.září 1877.

Přejdeme náměstí po jeho severní straně až k poště, od které vede kolem budovy Telecomu dolů na malé náměstíčko, dříve zvané Kostelní náměstí, ulice Fričova. V místě kde stojí monstrózní budova Telecomu, se vší okázalostí otevřená v roce 1994 a nyní sídlo Policie České republiky, stávaly ještě v osmdesátých letech 20.století čtyři domy s čísly popisnými 145 – 148. Dům čp.148, který se svým dvorem dotýkal nádvoří židovské synagogy, byl rodným domem JUDr. Josefa Františka Friče, českého právníka a politika (1804 – 1876). Pamětní deska byla na dům zasazena 26.května 1907 a zároveň byla ulice v níž dům stál, přejmenována na ulici Fričovu. Část pamětní desky, nyní přenesená na budovu Telecomu, nekoresponduje s místem Fričova rodného domu. V zahradě budovy Telecomu je dochovaná a pěkně rekonstruovaná Černá bašta z původního hrazení města.

Pravou stranu horní části Fričovy ulice tvoří boční trakt bývalého hotelu Pošta, který dnes slouží administrativě MěÚ. Ve středověku tu stál dům zvaný Nechvílovský a pod ním byl pivovar a chlévy, které patřily k domům na protější straně Fričovy ulice. Za nimi bývala stará slánská jatka, zvaná šlachta.

Slánská židovská synagoga čp.149 byla spolu s přilehlou německou židovskou školou postavena v roce 1865. Středověké Slaný, spravované podle magdeburského práva, nedovolovalo židům se ve městě usadit a za povolení zde obchodovat museli platit zvláštní poplatek. Židé se tedy usazovali v menších obcích mimo město, židovské obce měli například ve Zlonicích, v Ješíně nebo v Blevicích. Povolení usadit se ve Slaném dostali židé až v roce 1850 a 8.února 1861 zde založili náboženský spolek, jehož prvním představeným byl Abrahám Herz. Roku 1870 byla k slánské obci úředně přidělena také původní židovská obec ve Zlonicích. V současné době je v synagoze expozitura Státního oblastního archivu.

Ohybem Fričovy ulice sejdeme po původní dlažbě z kočičích hlav k ulici Vinařického. Po pravé straně nám zůstane zadní trakt bývalého hotelu Pošta a zeď terasového parčíku za piaristickým gymnáziem a kaplí. Někde v těchto místech stával podle teorie profesora Josefa Laciny starověký župní hrad. Pozdější historikové však jeho existenci nepotvrdili.

Z ústí ulice Fričovy nahlédneme do ulice Vinařického ve směru k náměstí. Horní polovině někdejšího .Kostelního náměstíčka dominuje dům čp.14 zvaný Modletický, který patří k nejstarším dochovaným domům ve městě. Je to patrový dům s nárožním arkýřem, který dle tradice koresponduje jako signální věžička s arkýřem domu Nedvědovského v ústí do náměstí a dále s arkýřem na domě čp.110 na západní straně náměstí. Dům, který patřil starodávné slánské rodině Antošů má do Vinařického ulice zachovaný krásný renesanční kamenný portál. Svorník jeho polokruhového oblouku tvoří štítek s letopočtem 1578 a s monogramem SW na svislém dvouhrotém šípu. Na hranolovém trámu (architrávu) nad obloukem je socha sv.Jana Nepomuckého se dvěma andílky. Socha je pozdějšího data a byla restaurována v roce 1996. Východní stranu domu zdobí zachovaný kamenný portál někdejšího vchodu a nad ním elipsovitý výklenek se soškou.

V řadě čísel popisných 14 – 9 k náměstí se zastavme nejprve u čp.13, který je rodným domem Josefa Matěje Navrátila (1798 – 1865), významného malíře, kreslíře a dekoratéra 1.poloviny 19.století a jeho staršího bratra Františka Navrátila (1793 – 1860), rovněž malíře, který ale svým dílem zůstal hodně ve stínu slavnějšího bratra. Rodina Navrátilů žila ve Slaném až do požáru v roce 1801, při kterém dům čp.13 vyhořel a Navrátilovi se přestěhovali do Prahy.

Svým způsobem zajímavý je také dům čp.11. Na přelomu 16.a 17.století patřil slánskému bakaláři a konšelu Modestu Veselskému, který jej celý přestavěl. Dalším majitelem domu byl Modestův bakalářský kolega Jan Bílek zvaný Kanidul, pozdější rektor latinské bratřiny literátů. Dům tu po Modestově přestavbě vydržel přes všechny války a zhoubné požáry ve své původní podobě až do roku 1930, kdy jej koupili manželé Jaroslav a Alžběta Lehovcovi, kteří dům do základů zbořili a postavili na jeho místě „moderní obchodní dům“ stylu meziválečného období. 

Po pravé straně ulice vidíme boční a zadní trakt kvadratury bývalé piaristické koleje a kaple Zasnoubení Panny Marie. Do třicetileté války zde stály čtyři domy. První shora patřil ve druhé polovině 15.století (do r.1488) slánskému primátoru a velkému příznivci krále Jiřího z Poděbrad Bartoloměji Ptáčkovi z Kamenemosta. Pod ním byl dům zvaný Jezberovský, dále Stará rychta, které se také říkalo „dům na Schodcích“ a dole, na rohu do ústí ulice Fričovy, byl dům Grancovský s pivovarem. 

Kolej dal postavit Bernard Ignác Bořita hrabě z Martinic, dokončena byla v roce 1659. Kvadratura koleje byla přistavěna v roce 1726. Kolej pak byla opravena a rozšířena v letech 1887-78. Do roku 1939 zde sídlilo slánské gymnázium. Kaple Zasnoubení Panny Marie byla dostavěna a vysvěcena roku 1666. Pod kaplí je krypta slánských piaristů, kde se pohřbívalo v letech 1666 – 1784. Svůj věčný spánek v ní dodnes spí 43 piaristů a několik laiků a uložena je zde také třetina srdce zakladatele koleje hraběte Bernarda Ignáce. (více viz.Slánský obzor roč.3/1995, V.Moucha:Krypta slánských piaristů, str.10) V přízemí zadního traktu budovy za terasovým parčíkem bylo v roce 1997 otevřeno městské kino.

Nyní se podíváme do spodní části Vinařického ulice. Prvním domem po její levé straně je čp.156, patřící ještě do ulice Fričovy, s novou ale již dobře zavedenou restaurací U kostela. Dům do dnešní podoby přestavěli na přelomu 19.a 20.století jeho majitelé ze známé slánské rodiny Linkeů. V roce 1947 koupila dům firma J.Reichert a syn a rozšířila do jeho prostor dílny své továrny na nože a ocelové zboží, která dlouhá léta dobře prosperovala v sousedním domě čp.157. Reichertovu znárodněnou továrnu dále provozoval n.p. Mikulášovský kovoprůmysl – Mikov a po hedvábné revoluci zde několik let vyráběla limonády firma Limpo. Dvory obou domů přiléhají k původní hradební zdi.

Vnitřní část města na této straně ulice končí domem čp.158, kde bývalo strojní truhlářství Jana Houžvíčka.

Východní část hrazeného města uzavírala údajně nejkrásnější a nejmohutnější z bran – brána Pražská, původně zvaná také Podhradská nebo Hradská, což bylo základem Lacinovy teorie o zdejším hradu nebo hradišti. Nová kamenná brána zde byla postavena v roce 1402 na místě původní brány, která roku 1371 lehla popelem. Při dobytí města Sirotky a Tábory v roce 1425 byla i tato brána hodně poničena. S jejími opravami bylo započato v době poděbradské, roku 1460 a ukončeny byly roku 1472, za panování krále Vladislava Jagellonského.

Protože prý bránila plynulému provozu, bylo rozhodnuto o jejím zbourání a než se podařilo získat příkaz k jejímu zachování, byla v září roku 1841 úplně zbořena. Bourání proběhlo překotně a zachránit se podařilo jen některé prvky původní sochařské výzdoby, které jsou dnes instalovány v patře Vlastivědného muzea. Vyobrazení Pražské brány se dochovalo na několika kresbách, z nichž olejomalbu Karla Würbse z roku 1855 otiskujeme. Stopy po bývalé bráně jsou zřetelné i v parčíku pod hradbami U Brodu.

Libor Dobner
09. 09. 2008, 14:50


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  4 b. = dobrý  3 b. = ujde  2 b. = nic moc  1 b. = slabý

Počet hlasujících: 2. Čtenáři celkem udělili: 10 bodů. Průměrný počet bodů: 5

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Vilém
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

44.22%

Spíše ano
graf

17.49%

Spíše ne
graf

14.53%

V žádném případě
graf

23.76%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 2395
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát