To bylo tenkrát,když jsem ještě ,,neuměla,, sedět na koni.Sotva jsem zvládala klus.Šla jsem s kamarádkou ven a najednou ji přišla SMS od její trenérky,že jestli chce ,tak ať přijde.Vzala mě tam s sebou...Už jsem tam byla párkrát a vždycky jsem se mohla svést.Kamarádka se zrovna učila skákat tak jsme šly k vodárně,kde byly překážky.Koukala jsem jak kamarádka na Jessi(jméno koně) přeskakuje překážky a vůbec jsem nepomyslela na to,že se mě trenérka zeptá jestli si to chci taky zkusit.Řekla jsem ,že to zkusím.Vzala si kamarádky helmu a vyhoupla se do sedla.Trenérka si mě vzala na lonž,protože bych to sama poprvé nezvládla.Měla jsem docela strach,ale touha byla větší.Najednou jsem cválala a HOP.Přeskočily jsme překážku a já stále seděla.Překážka nebyla sice moc velká,ale jelikož Jess je poník a byla to mám první zdolaná překážka, považovala jsem to za jakýsi úspěch ,z kterého jsem měla velikou radost.Potom mi navrhla trenérka,že jestli chci tak můžu taky chodit na tréninky.Ani chvíli jsem neváhala a řekla ano.
JS Studeněves byla ta nejlepší stáj,na kterou mám plno krásných ,ale bohužel i těch špatných vzpomínek.Jsem ráda,že jsem tam mohla chodit a poznat tak lépe koně,kteří jsou teď mými dobrými přáteli.
Gabriela Rutynová, 2.ZŠ Slaný, 9. ročník
10. 11. 2009, 20:17
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
43.05%
Spíše ano
17.75%
Spíše ne
15.29%
V žádném případě
23.91%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01