Kliknte zde
Dobrý večer, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je pátek 19. ledna 2018 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Hana Kunertová (slánská herečka) - 1.část:
Prala se i s klukama

foto
O 1. máje se na slánském náměstí vždy objevil tento alegorický vůz Tomenendálů. Malá Hana sedí se svojí maminkou na místě kočího

Dnes již neodmyslitelnou součásti Spolku divadelních ochotníků Slánská scéna je její dlouholetá představitelka, Hana Kunertová. Za své více než čtyřicetileté působení v tomto divadelním spolku se objevila ve všech, asi 30ti hrách, které „Slánská scéna“ nastudovala, a odehrála kolem 200 představení! Její životní osud ale není úzce spjat jen s divadlem: Hana Kunertová totiž od svých patnácti let až do roku 2002 pracovala v ČKD a v jejích nástupnických organizacích či firmách, kde prošla mnohými pozicemi. Nyní, v předdůchodovém věku, se spokojila s prací uklízečky v Dětském domově se školou ve Slaném. Hana Kunertová se dvakrát vdávala a dvakrát se i rozváděla, přičemž z prvního manželství má 2 dcery a z druhého 1 syna. Stejné je to zatím i s vnoučaty - má 2 vnučky a 1 vnuka. 

Kmotra jí říkala „teta řečná“

Známá slánská herečka se narodila 6. 4. 1950, když byl „Zelený čtvrtek“ a hodiny přesně ukazovaly 6.15 hod. I když měřila klasický půlmetr, vážila pouhé 3 kg. Jméno „Hana“ zdědila po své kmotře – maminčině sestřenici, Haně Zlatohlávkové. A protože tenkrát bylo téměř nemyslitelné, aby čerstvě zrozený a křtěný „prcek“ nenesl jméno jednoho z rodičů či prarodičů, znělo celé její jméno Hana Marie (po mamince) Tomenendálová. „Jak sám vidíte, je to strašně dlouhé jméno, které se mi na škole nikdy nevešlo na štítek,“ vyjádřila se Hana Kunertová ke svému v Česku poměrně cizáckému jménu. Její kmotra jí ale pojmenovávala „teta řečná“, protože malá Hana byla velmi výřečné dítě.

Maminka se nechtěla nikdy tak divně jmenovat

Táta Hany Kunertové, Ervín Tomenendal (nar. 1927, zemřel v r. 2000), přišel v roce 1949 do ČKD Slaný, jako posila z pražského ČKD. Byl zručným zámečníkem a svářečem. Na osobním oddělení tenkrát pracovala maminka Hany, Marie Syrová (nar. 1927), a když se jí do ruky dostal osobní spis se jménem „Tomenendal“, prohlásila: „To je ale strašné jméno. Takhle bych se nechtěla nikdy jmenovat!“ Ale za několik dní byla tancovačka v Podlešíně, kde mladý Ervín vyzval Marii k tanci… „No, a za chvilku se vzali. Myslím si, že si spolu náramně rozuměli a vhodně se doplňovali. Zpočátku si nerozuměli akorát v jedné věci: maminka byla holka z vesnice, která vždy toužila žít ve městě, a táta zase rodilý Pražák, který chtěl žít vždycky na vesnici,“ řekla nám snad k jedinému názorovému rozporu rodičů H. Kunertová.  

Svého manžela přivedla do divadla

Maminka Hany Kunertové, Marie Syrová, byla též dlouholetou herečkou, která nejdříve působila ve zvoleněvském divadelním souboru a později, když se s tatínkem přestěhovali do Slaného, přešla na „Slánskou scénu“. Nedlouho po svatbě hrál divadlo i její manžel, Ervín Tomenendal. „Můj tatínek byl na divadelní jeviště tak trochu ,zatažen‘ maminkou, a kouzlu divadla podlehl natolik, že hrál více než 50 let. Já jsem s nimi nechyběla snad na žádném představení a na divadelních prknech jsem doslova vyrůstala. Pamatuji si na všechno podstatné, co se odehrálo na naší scéně, třeba i na to, když u nás za nemocného kolegu zaskakoval, a to několikrát, oblíbený herec Petr Haničinec, prozradila nám H. Kunertová. Tehdy jí na plakát, na kterém byl program divadla, napsal: Haničce, mému malému ftáčkovi – Petr Haničinec.

Sovětských tanků se nedočkala

Jak se nám svěřila H. Kunertová, oba rodiče byli poctiví budovatelé socialismu: „Oba tomu tenkrát věřili a poctivě se snažili naplňovat stranické ideje. Zvláště maminka byla takovým prototypem nadšené Gottwaldovy mládeže. Ale toto nadšení trvalo jen do roku 1968. Maminka měla dlouholeté zdravotní potíže a těsně před srpnem 1968 ji postihla mozková mrtvice, které podlehla. Tatínek se sovětských tanků ,dočkal‘ a krátce na to vystoupil ze strany. Strašně by mě zajímalo, jak by na příjezd sovětských okupantů reagovala moje maminka. Co by tomu říkala?“

Uměl šít na stroji, plést i háčkovat

Tatínek Hany Kunertové měl velké nadání pro klasické ženské práce: „Můj táta uměl spoustu klasických ženských prací. Uměl perfektně šít na stroji, uměl plést, háčkovat, dobře vařil, atd. Moje maminka se také snažila třeba šít na stroji, ale nikdy jí to moc dobře nešlo,“ prozradila nám o svém otci paní Hana.

Tak hodnou babičku snad nikdo neměl

Skoro celé své dětství strávila u svých prarodičů v Osluchově. Děda, Karel Syrový z Podlešína, byl tesařem a truhlářem, babička, Marie Zábranská – Syrová, celý svůj život pracovala v zemědělství. „Můj děda a hlavně babička z maminčiny strany byli moc hodní lidé. Já jsem je měla strašně ráda a cítila jsem se u nich jako doma. Tak hodnou babičku, jakou jsem měla já, snad nikdo neměl,“ svěřila se nám ke svým prarodičům z Osluchova paní Hana.

Jejího dědu odsunuli do Německa

I když její vzdálenější předci pocházejí, jak mně sama potvrdila, s největší pravděpodobností z Dánska či Nizozemska, její děda z otcovy strany, Josef Tomenendal, byl Němec jako „poleno“. Na nositele základní linie rodu však nemá téměř žádné vzpomínky, protože po skončení II. světové války byl „pohotově“ odsunut do Německa. Na území tehdy pokořené mocnosti se usídlil ve Frankfurtu nad Mohanem. Poprvé ho mohla Hana Kunertová vidět v roce 1967, kdy se jejich rodině podařilo vycestovat do tehdy absolutně zapovězené země. Když se po více než dvaceti letech setkali ve Frankfurtu, děda sice precizně konverzoval německy, ale češtinu „krutě lámal“. I za těchto okolností byla Hana Kunertová nesmírně šťastná, že poprvé má před sebou svého pravého a nefalšovaného dědečka.

S babičkou z otcovy strany, Marií Novou, která byla kuchařkou, se malá Hana moc často neviděla. H. Kunertová ji ale neměla moc v oblibě, protože byla prý dost přísná a „chladná“. Byla to „Pražanda“, která chodila vždy noblesně oblečena. Proto jí také u Tomennendálů říkali „noblesní babička“.

Za svého nejmladšího bratra se dokázala i poprat

Hana Kunertová má dva sourozence – o dva roky mladší Jindřišku, která je nyní v domácnosti, neboť se potýká s vážnějšími zdravotními problémy, a o čtyři roky mladšího Ervína, který pracuje jako pekař. Nejmladší ze sourozenců, Ervín, trpí od narození vrozenou vadou zraku, takže již jako dítě nosil brýle, které měly více než 10 dioptrií. „Brácha měl brýle jak broušené popelníky a ve škole byl proto častým terčem posměchu ostatních dětí. Nejčastěji mu říkali: „Brejloune!“. Já jsem to dost špatně nesla a mnohokrát se kvůli němu poprala i s klukama. A vůbec nešlo jen o žádné pošťuchování. Dokud nám netekla krev z nosu a nevytrhali jsme si nějaké vlasy, tak „souboj“ většinou neskončil,“ svěřila se nám známá slánská herečka.

Výřečnost ji předurčovala k herectví

Výřečnost se jí náramně hodila ve škole, kde dokázala „okecat“ kde co. Ještě výraznějších „úspěchů“ v tomto směru dosahoval její spolužák a současný režisér, Karel Smyczek. „V tom byl Karel úžasný a výjimečný. I když bylo někdy patrné, že o vykládané látce vůbec nic neví, nenechal se zastavit a téměř vždy své učitele ,ukecal‘,“ vzpomíná dnes Hana Kunertová na svého spolužáka.

To, že si již jako malá holka uměla pustit pusu pěkně na špacír, ji předurčovalo k herectví, a také prkna, co znamenají svět, ji magneticky přitahovala od útlého věku. První roli si zahrála v divadelní hře s neobvykle krátkým názvem - „Dr.“, když jí bylo osm let. „Byla to taková malá rolička, kdy jsme někomu něco vinšovala, předala kytičku a hlavně jsme tam měla bulit, což mně šlo skvěle,“ řekla nám k prvnímu svému vystoupení paní Hana, a hned pokračovala: „Od malička jsem s úžasem sledovala staré pány herce a paní herečky, jak na jevišti válí. Byli to pro mě Bozi. Divadlo jsem vnímala jako úžasný fenomén, kterého jsem se již nehodlala vzdát a upsala jsem se mu na celý život.“

Dokončení přineseme v příštím čísle, kde Vám Hanu Kunertovou představíme rovněž jako školačku.

Libor Pošta
24. 04. 2007, 16:20


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  4 b. = dobrý  3 b. = ujde  2 b. = nic moc  1 b. = slabý

Článek ještě nebyl hodnocen

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Ilona
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

47.61%

Spíše ano
graf

18.46%

Spíše ne
graf

14.68%

V žádném případě
graf

19.24%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 899
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát