O terče slánských ostrostřelců je na výstavě zájem. Foto Zdeněk Tvrdek
V souvislosti s depozitářem Vlastivědného muzea ve Slaném jsme již několikrát zmínili, že je v něm uloženo plno zajímavých věcí, z nichž je možné kdykoliv připravit tematickou výstavu. Což také muzeum koná. Od května je v jeho galerii další taková. Ukazuje Ikonografii terčů slánských ostrostřelců.
Jak historie dokládá, ostrostřelci existovali již za doby českého krále a římského císaře Karla IV. Do terčů se tenkrát strefovali luky a kušemi. K výcviku sloužily hradební příkopy, později prostory za hradbami.
Kdy ve Slaném vznikl střelecký sbor, není pevně známo. Má se za to, že spisy o jeho vzniku shořely v roce 1795, kdy ve městě vypukl velký požár, při němž lehlo popelem mnoho domů na náměstí, včetně radnice a s tím veškeré spisy a udělená privilegia králů. Za své vzaly i spisy o založení a historii střeleckého sboru.
V pamětní knize Sboru ostrostřelců města Slaného z roku 1855 se uvádí, že za Josefa II., v roce 1780, byl opět s císařským povolením obnoven Sbor slánských ostrostřelců. Ten v podstatě fungoval až do dvacátých let minulého století. V knize je jmenováno jedenáct velitelů sboru. V té době již ostrostřelci samozřejmě nestříleli kuší, ale trefovali se do krásně malovaných terčů těžkými kulovnicemi. Až jednomu bylo líto, že pěkné obrazy jsou nakonec děravé jako řešeto…
Terče, jaké jsou k spatření na právě probíhající výstavě ve slánském muzeu, jsou nerozstřílené. O to krásnější. Uprostřed sice mají otvor, není ale od kulky. Je uměle vytvořený. Kde se vzaly tyto v podstatě krásné obrazy?
Slánští ostrostřelci každoročně pořádali tzv. Královskou střelbu. Střelec, který dosáhl nejlepšího zásahu, se stal králem. Nevíme, jakou cenu za vítězství obdržel, ví se ale, že když vyhrál, čekala ho povinnost nechat na své náklady namalovat nový terč. Do něj se již nestřílelo, zůstal neporušen jako potvrzení vítězství toho kterého člena.
Současná výstava ve Vlastivědném muzeu Slaný představuje terče vítězů Královské střelby. Je jich vystaveno 23. Barvitě ukazují například již zmizelou Pražskou bránu ve Slaném, Smečenský zámek, Sbor slánských ostrostřelců v roce 1867, Slánskou horu, Hemerkův statek v roce 1868 a jiné. Všechny jsou malovány na dřevě olejovými barvami. Ve sbírkách našeho muzea je více než sto takovýchto exponátů, pro výstavu byly vybrány jen ty, které znázorňují ikonografii města a okolí.
Zdeněk Tvrdek
03. 06. 2009, 08:20
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
43.08%
Spíše ano
17.74%
Spíše ne
15.30%
V žádném případě
23.89%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01