Klikněte zde
Dobré odpoledne, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je sobota 25. května 2024 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Sestry z Malíkovic získaly hrou na flétnu třetí místo v ČR

foto
Sestry Anna (vlevo) a Barbora Škrétovy na snímku Slávy Pilíka.

Soubor Harmonie Slaný z Domu dětí a mládeže Ostrov pod vedením profesorky Romany Hofmanové se letos opět zúčastnil celostátní soutěže ve hře na zobcovou flétnu pod názvem Pískání pro zdraví. V sobotu 21. dubna vyhrál tento čtyřčlenný soubor ve složení Marie Hofmanová, Alena Garguláková, Anna Škrétová a Barbora Škrétová zcela jasně krajské kolo v Praze a postoupil tak do finále celé soutěže, které se konalo v sobotu 26. května v pražském Karlíně. O tom, jak se stát nejlepšími v kraji a jak to dopadlo při republikovém finále nejlepších souborů, jsme hovořili se dvěmi členkami Harmonie šestnáctiletou Barborou, patnáctiletou Annou a také s jejich rodiči.

Pískání na flétny se Barbora a Anna Škrétová z Malíkovic věnují již jedenáct let. Proč se rozhodlo, že budou hrát právě na flétnu? „Starší Barborka měla ještě jako předškolák astma a také alergii. Já četla tenkrát článek o profesoru Žilkovi, který astma léčil hraním na flétnu. Takže ke flétně přišly díky nemoci. Dcery jsme přihlásili do kroužku k profesorce Romaně Hofmanové do Domu dětí a mládeže Ostrov ve Slaném. První rok se jen zpívalo a druhý už se začalo hrát na flétnu. Zpočátku bylo v kroužku dětí skoro třicet, ale postupně v průběhu let přestávaly, až zůstaly jen ty nejvytrvalejší,“ vzpomíná po jedenácti letech na začátky svých dcer maminka Alena.

Ti, co vydrží, jsou zpravidla úspěšní. Jak to vnímají právě flétnistky Anna a Barbora jsme se ptali právě jich.

Jak vás to může bavit tak dlouho, to jste nikdy neměly nějakou krizi?

Baví nás to někdy víc, někdy méně. Když je to dobré, tak cvičíme každý den, zpravidla tak hodinu. Když nás to nebaví, zůstane to jen na pravidelném tréninku v Ostrově. Ten je důležitý, protože se musíme sehrát s ostatními členkami souboru. Hrajeme trojhlasně, a tak musíme trénovat všichni společně, abychom dobře nacvičily rytmus skladeb.

Jak dlouho jste cvičily, když jste byly ještě malé, než jste zahrály nějakou celou písničku?

 Jak říká náš táta Martin, první jsme uměly Běžela ovečka a trvalo to snad rok. Hrály jsme ji pořád dokola, protože jsme nic jiného neuměly. Rodiče patrně museli tenkrát hodně vydržet (smích).

To trvá tak dlouho, prolomit nějakou bariéru a pak už to jde skoro samo? Měly jste s nějakou skladbou skutečně velký problém ji nacvičit?  

Ono to prý bylo tak, že jako malé nás to docela bavilo, pak přišlo období, kdy by s tím člověk nejraději praštil. To pak musí zasáhnout rodiče a podržet nás u toho. Když potom člověk už skutečně něco umí, začne ho to o to víc bavit. Velké potíže jsme měly nacvičit Trio allegro od Mozarta, to bylo skutečně hodně zlé. To bylo loni. Obě jsme hrály altové flétny a ta druhá repetice je taková, že nám to prostě nešlo a nešlo.

Máte při vystoupeních trému a jak vás do krajského kola motivovala vaše učitelka?

Já (Barbora) mám trému vždycky. I když skladby umíme zpaměti, noty jsou jistota. Na krajské soutěži nám paní profesorka Hofmanová řekla, že tam jsme proto, abychom si vynahradily minulý rok. To náš soubor skončil poměrně nezaslouženě až druhý. Letos jsme tak měly velkou motivaci.

Tentokrát se souboru Harmonie soutěž podařila i výsledkově. Flétnistky Harmonie krajské kolo jednoznačně vyhrály a měly mnohem větší ambice i v republikovém finále. Toho se zúčastnily jako velmi mladé už v roce 2002 a nyní ve stejné kategorii měly poslední příležitost vystoupit na stupně vítězů. Dva dny před uzávěrkou tohoto vydání Slánských listů se „lámal chleba“ v Praze. Finále devátého ročníku soutěže Pískání pro zdraví se odehrálo v Hudební škole hlavního města Prahy na Žižkově, předsedou poroty byl známý hudebník prof. Mario Messany a garantem celé soutěže byla populární Jitka Molavcová z divadla Semafor. Soutěž kategorie od 12 do 15 let, ve které soutěžil soubor Harmonie Slaný, trvala více než dvě hodiny a mezi sedmi finalisty z celé republiky obsadily malíkovické flétnistky spolu s ostatními členkami souboru, připravující se pod vedení profesorky Romany Hofmanové pod hlavičkou slánského DDM Ostrov, skvělou bronzovou příčku. Jaká byla atmosféra soutěže, na to jsme se ptali maminky obou flétnistek paní Aleny Škrétové.

Měly dcery před svou produkcí trému?

Nastupovaly jako druhé, takže na trému téměř nebyl čas. V sále ale bylo velké vedro, účinkujícím dokonce klouzaly flétny z prstů, což bylo velmi nepříjemné. Barborka se mi svěřila, že trému trochu měla, Anička byla klidná.

V jaké atmosféře vůbec soutěž probíhala, bylo to vyhrocené, nervózní?

Bylo to příjemné. Sešli se vítězové krajů a celou soutěž si náležitě užili. Nebyla tam nějaká konfrontační atmosféra, to vůbec ne. Jsme i spokojeny s rozhodnutím poroty. Také paní profesorka Hofmanová tipovala, že by její soubor mohl být na třetím místě a to se potvrdilo. Myslím, že je to velký úspěch a je za tím vidět hlavně pečlivá práce paní profesorky. Za naše dcery, a myslím že i za ostatní, bych jí chtěla vyslovit velké uznání a velký dík za trpělivost a její čas po celých těch dlouhých jedenáct let, které vyvrcholily v sobotu v Praze tak pěkným úspěchem.

 Flétnistky z Malíkovic jsou skromné. Říkají, že hrají víc samy pro sebe, protože je to baví. Občas si jdou někam zahrát, například potěší svou hrou v domově důchodců nebo hrály u příležitosti vyhodnocení keramického festivalu ve Smečně. Dosáhly spolu s ostatními krásného úspěchu a přitom byly chvíle, kdy se už soubor skoro rozpadl. Děti totiž nalézají s postupem věku další jiné zájmy a přestanou do kroužku chodit, Romana Hofmanová se ptala také jich, zdali budou ještě pokračovat, když už tolik dětí přestalo, ale ony vydržely. Odměnou jim není jen krásná hudba v jejich podání a nynější velký úspěch v rámci kraje, ale například i to, že Barbora se díky pískání na flétnu zbavila svého astmatu. „Již nejméně dva roky nepotřebuje žádné léky,“ prozradil její otec Martin Škréta. A jak se připravovaly na celostátní finále soutěže Pískání pro zdraví? Chceme být „na bedně“, řekli týden před soutěží obě sestry i jejich rodiče. Trénovaly ještě večer před soutěží a vyplatilo se. Dlouho čekaly při vyhlášení, protože to se předčítá od posledního místa. Když nebylo vysloveno jejich jméno ani při umístění na čtvrtém místě, zajásaly. Podařilo se jim dostat se v republice na stupně vítězů. Díky trpělivosti jejich i všem, kteří je podporovali. V kategorii do 16 let ale byly dívky v soutěži naposledy, protože příští rok už budou starší. Pískání ale není jejich jediným zájmem. Barbora a Anna navštěvují také keramický kroužek a malují v ateliéru Jany Hořejší ve Smečně. Starší Barbora dokonce píše pohádkovou knížku pro děti, kterou si vybavila vlastními ilustracemi. Malování jí jde skutečně dobře. Její práce, ale i práce sestry Aničky, se často umisťují na předních místech v nejrůznějších soutěžích. Naposledy vyhrály mezi více než třemi tisíci soutěžními kresbami zaslanými do Ústí nad Orlicí.

Závěrečný koncert Flétnového souboru Harmonie pod vedením profesorky Romany Hofmanové z DDM Ostrov Slaný se odehraje 15. června v kapli Vlastivědného muzea Slaný od 17.30 hodin. 

Sláva Pilík
05. 06. 2007, 13:52


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  4 b. = dobrý  3 b. = ujde  2 b. = nic moc  1 b. = slabý

Článek ještě nebyl hodnocen

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Filip
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

43.25%

Spíše ano
graf

17.61%

Spíše ne
graf

15.26%

V žádném případě
graf

23.87%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3066
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát