Kliknte zde
Dobré odpoledne, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je čtvrtek 28. května 2020 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Dvanáct hodin hudby o víkendu na Okoři bez přestávky a neformální rozhovor s moderátorem Lukášem Pavláskem

Kliknutím zvětšit
Lukáš Pavlásek před Okořem.

Okoř se šťávou 2014 open air festival se uskuteční na jednom z nejromantičtějších míst v blízkosti Prahy o prvním letním víkendu v sobotu 21. června od 13.00 hod.

Poprvé na festivalu tento rok vystoupí Lucie Bílá se skupinou Petra Maláska se speciálním šedesátiminutovým programem. „Na Okoř se těším, protože to je skoro doma a protože jako bílá paní na Okoř patřím :D,“ říká Lucie Bílá, která zná Okoř i z kola, na kterém tam často jezdí.

Na Okoři dále vystoupí Sto zvířat, Wohnout, UDG, Imodium, Hentai Corporation, Vladimír Mišík & Etc oslaví na festivalu 40 let existence, České srdce přiveze ochutnávku z nového alba, které vyjde na podzim. Albert Černý dříve vystoupil na Okoři s Charlie Straight, letos přijede s novou kapelou Lake Malawi. Petr Bende přiveze na festival cimbálovou muziku Grajcar. Ve večerních hodinách zazní I nesmrtelné songy Františka Sahuly, Sovy v mazutu, Stíny na duši, Životem podvedenej, Lambada a další, které zazní v podání Synů výčepu. Vůbec poprvé se objeví na Okoři Rybičky 48 a s novým albem i objev roku ankety Český slavík Adam Mišík, dale Voxel, Johny Machette a Michal Pelant (kytarista kapely D. Kollera) a spousta dalších…

Festival budou uvádět Lukáš Pavlásek a Pavel Anděl. Okoř se šťávou 2014 to je dvanáct hodin hudby bez přestávky!

Tradičně je na festival během celé akce zajištěna kyvadlová doprava, linka X Okoř z Dejvic a z Kladna, a to během celé akce. Je možné využít I několik cyklovlaků do blízkých Noutonic (2 km od Okoře) z pražského Masarykova nádraží a ze Slaného. Příznivci cykloturistiky mohou využít přímo v areálu hlídaný prostor pro kola. Tak jako každý rok je součástí areálu stanové městečko – stany a spacáky s sebou! Vzhledem k omezené kapacitě areálu doporučujeme zakoupit vstupenky včas. Vice informací na www.okorsestavou.cz a https://www.facebook.com/festivalokorsestavou


ROZHOVOR S LUKÁŠEM PAVLÁSKEM

- Ahoj Lukáši.

Nazdar redaktore.

- Můžu ti tykat?

Tak jasně, je to přeci rozhovor na hudební rockovej server a rockeři si snad mezi sebou odjakživa tykali, ne? Sem rád, že se aspoň chvilku můžu cejtit rockerem. Máš tam nějakou pořádnou rockerskou otázku?

- Ok. Tak jdeme na to. Budeš uvádeť hudebni festival Okoř se šťávou, jaký máš vlastně vztah k hudbě?

No tak, hudbu poslouchám furt, hlavně když jedu v autě na představení, což je vlastně pořád, téměř každej den, takže ten výběr hudby musím mít dost širokej. Mě se na muzice, konkrétně teda na formátu písničky tý takzvaný populární hudby, vždycky nejvíc líbilo, jak vás dokáže ovlivnit, převést na vás určitou náladu nebo tu vaší náladu zvýraznit a jak pak máte určitý zážitky v životě s tou muzikou spojený. O tomhle se mi líbila knížka od Nicka Hornbyho 31 songů, kde popisuje svý nejvýznamější životní písničky od různejch kapel. Jednou, až na to bude ten správnej čas, bych chtěl udělat takový standupový představení právě něco jako songy mýho života, kdy bych dával do spojitosti různý svý životní okamžiky do spojitosti s muzikou. Humorně samozřejmě, když by to byl standup.

- A teď žádný standup nebo scénku o muzice nemáš?

Mám, muziku mám ve víc standupech, třeba jeden čas jsem vystupoval se standupem o čem všem by se mohl udělat udělat muzikál, podle jaký předlohy, třeba My děti ze stanice Zoo nebo Příběh opravdového člověka a do toho jsem dosazoval různý známý písničky a zpěváky. Nebo mám třeba jeden hodně často hraný standup o tom, že jsem složil písničku pro Romana Janouška o té jeho nehodě. Mohla si za to sama a z diváků sestavuju na pódiu kapelu. Pak mám taky standup, kde hraju na kytaru jenom začátky písniček, protože celý je neumim, první akord Pernýho dne atd. Je toho víc. Muzika je jedna z věcí která mě baví, tak se to jako všechno, co vás zajímá, do tvý tvorby promítne.

- Hraješ taky na kytaru. Chodil jsi někdy k nějakému učiteli na hodiny hudby?

Nechodil. Já sem začal hrát na kytaru, protože jsem se ve dvanácti letech chtěl stat Karlem Krylem, nějak sem se naučil těch pár akordů a víc nepotřebuju. Do několika scének jsem si složil i písničky třeba Kukuřičné placky nebo Balada pro Žanetku, který mají na youtube docela dost shlédnutí. Zajímavý je, že ve všech písničkách co jsem složil sou většinou jenom dva akordy D a G. Myslim, že to je kvůli tomu, že když jsem někdy v šestnácti viděl na videu koncert Velvet Underground, tak tam hráli Heroin a já jsem odkoukal (protože nemám hudební sluch, abych to mohl odposlouchat), že tam jsou jenom dva akordy Dmi a G a fascinovalo mě, že s tím dokážou vydržet osm minut nebo jak dlouho. Tak vod tý doby píšu písničky na dva akordy, akorát to Dmi jsem vyměnil za D, aby ta krádež nebyla tak nápadná. A je to venku, kukuřičný placky sou vlastně jenom zrychlenej Heroin. Pozn. red.: Odkaz na video Kukuřičné placky: https://www.youtube.com/watch?v=fHF0AL1cWC8

- Měl jsi někdy hudební kapelu? Každej kluk v pubertě zakládá kapelu…

Já měl kapel. Moje první kapela byla Two brothers, tu sme měli s bráchou v obýváku a mlátili sme do hrnců vařečkama, než přišla mama, vařečky nám vzala a začala řezat ona do nás. A pak jsme měli dlouho s kamarádama od nás ze Strašnic kapelu Backdoorman na jejíž koncertech sem začal dělat svoje komický výstupy. Teď kapelu nemám žádnou, ale třeba někdy nějakou založím, říkal sem si, až budu mít krizi středního věku, že by nebylo špatný se stát rockerem. Já sem totiž v pubertě chtěl bejt jako Jim Morrison, pamatuju si jak sem v někdy sedmý třídě viděl v kině ten film Doors a bylo mi jasný co chci dělat. Pak sem ale zjistil, že těm podstivejm rokerům dneska už trochu odzvonilo, že šedesátý léta sou pryč, tak sem s tim seknul a začal se věnovat humoru. Koneckonkonců lepší je se smát než umřít zfetovanej ve vaně.

- Co jsi chtěl dělat, když jsi chodil do základní školy?

Chtěl sem bejt cestovatelem jako Miroslav Stingl, neurochirurgem jako profesor Zdeněk Kunc, zpěvákem jako John Lennon a dalšími a dalšími profesemi. Ale zajímavý na tom všem bylo, že jsem nikdy neudělal nic proto, abych to zaměstnání mohl jednou opravdu dělat, akorát jsem si na to furt hrál. Na cestovatele, ne letce, na zpěváka… I ve věku kdy si ostatní už hrát přestávali a začali se věnovat serióznějším věcem, tak já si furt hrál. Tak jsme se stal hercem, to pro mě bylo nejlepší.

- To hraní se projevovalo i ve škole nebo to začalo až pozdějc? Bavil jsi spolužáky? A jak se na to koukaly učitelky?

Hlavně jsem jezdil na tábory a lyžáky, kde jsem pořád předváděl u táboráku nějaký scénky, co se vždycky staly hitem a další rok jsem je musel opakovat. Třeba scénka o Švejkovi a knedlících. A ve škole jsem asi pořád trochu vyrušoval a občas něco vtipnýho hlásil, protože si pamatuju jak jednou na střední škole jedna taková ta klasická přísná a zlá úča třískla do tabule, když jsem zase zrovna něčím jako humorným vyrušoval a řekla mi, že jsem šašek. Nezapomněla ovšem poznamenat, že jsou i moudří klaouni, ale mezi ně já rozhodně nepatřím, protože já jsem prej jenom vobyčejnej šašek. Tak to byla vlastně i moje první kritika.

- Když jsi měl špatnou kritiku, to asi znamenalo, že jsi byl dobrej a divákům spolužákům se to líbilo. A kdy jsi začal hrát divadlo?

Já jsem vlastně hrál furt, když si tak na to vzpomenu, akorát sem tomu neřikal hraní, přišlo mi to tak nějak normální. Moje první scénka byla, to mi byly asi čtyři roky, tak jsem na zahradě u babičky předváděl mámu, jak pere prádlo v neckách a u toho kouří cigaretu, takhel jako máchá a potahuje z cigarety… A pak jsem ještě předváděl dědu, jak jde se psem Lumpem do práce, on byl totiž hlídač. A hrozně se mi líbilo, že se u toho všichni smáli. To byly moje první etudy.

- Rád improvizuješ nebo je při hraní všechno víc už dopředu připravený?

Záleží na tom, co je to za představení. U standupu to mám připravený, ale samozřejmě každým představením se to vylepšuje, furt si tam něco přidávám, takže výstup, který má původně pět minut se natáhne časem na dvacet.

Pak je třeba divadelní představení, kde je všechno přesně daný, improvizace je tam míň, ale hrál jsem i úplně improvizovaný představení, kdy nebylo připravený vůbec nic, to teda musím říct, mě baví hodně. Nevíte co čekat od sebe a od ostatních a je skvělý co v takovejch okamžicích z vás vyleze nebo co zjistíte, že se ve vás objevilo.

- Hraješ radši víc sám nebo ve více lidech a co teď děláš?

Oboje má svoje vyhody, jak jenom standup, kde je člověk sám za sebe, tak i divadlo nebo scénky ve víc lidech. Co dělám, je nejlíp najít na mejch stránkách www.lukaspavlasek.cz, tam jsou temíny představení.

Ale teď bych třeba doporučil představení Nekorektní skeče, kde hrajeme s Pepou Poláškem a Jakubem Žáčkem. A pokud vás zajímá standup comedy, tak představení Na stojáka live, živě je to mnohem lepší než v televizi a má to větší grády. Pozn. red.: Odkaz na scénku o zaměstnání: https://www.youtube.com/watch v=CALxISK3fVA&list=UUSRl1am61NXMjBBA7GdmgiA

- Je o tobě známo, že píšeš I texty k písním. Jak jsi k tomu přišel?

Mě to napadlo už jako děcko, mě bavilo si vymejšlet písničky. Jedna z mejch prvích písniček byla Mandarína, Mandarína, spadla, spadla do komína… Byl sem na to hrozně hrdej, tak sem to hned bezel zazpívat sousedovi Chudymu. A když sem to dozpíval, tak v tom nadšení mu povídam, to je trochu jako Suchý, ne? A on se tak divně podíval a řekl, no suchý to teda je… No, jestli to někdo nepochopil, tak já Suchý řekl s velkým S a on s malým, člověk má totiž o sobě vždycky lepší mínění…

- Komu už jsi napsal texty?

Já jsem jich napsal hodně, který nikdo nezpívá, protože sem si dlouho psal jen tak do šuplíku, protože sem se styděl to někomu nabídnout, ale z toho co vyšlo na CD, tak jsem napsal třeba text Prázdný místa pro Davida Kollera, skoro všechny texty pro Lenku Novou na její poslední album, teď nově na první desku Michala Pelanta, co akorát vyšla a aktuálně píšu něco pro Český srdce, co vyjde někdy na podzim. A pak mám pár dobrejch kousků v šuplíku, ty si schovávám na horší časy. Pozn. red.: Odkaz na video Lenka Nová – Plachetnice. https://www.youtube.com/watch?v=KmOhEoEkVMU

- Neschováváš si je náhodou pro sebe? Nechtěl bys natočit i svojí hudební desku?

Třeba jednou něco natočím. Myslím, že by nebyla špatná třeba rapová deska. Ale zatim mi stačí, když můžu vystoupit jako slovenský písničkář Jožo Kysuckcý. A Jožo Kysucký desku natočí určitě. Pár hitovek na ní už má.

Pozn. red.: Odkaz na Video Jožo Kysucký. https://www.youtube.com/watch?v=p6u7s8NJxak&list=UUSRl1am61NXMjBBA7GdmgiA

- Kdy ti nejvíc přicházej nápady? Ráno, večer, když jsi veselej, smutnej...?

Pořád. Tak život, co žiješ, je sám osobě dost inspirativní, tak pořád mě něco napadá. Pořád.

- Píšeš knížky, texty, divadlo, dá se to všechno stihnout? Jak relaxuješ?

Já relaxuju pořád, já dělam, co mě baví, ať je to hraní, psaní, čtení nebo chození na výlety nebo koupání na přehradě nebo pití piva. Všechno mě to baví, takže u všeho zároveň pracuju i relaxuju, já si to spojil do jednoho. Docela mi přijde srandovní, jak si třeba někdo stěžuje, že furt nestíhá. Tak proč to teda dělá, když to nestíhá? Mám pocit, že to říkaj lidi, aby byly zajímavý, že sou jako upracovaný, dneska je módní ten workoholismus a pak lidi zjistěj, že nemaj nic ze života. Já klidně přiznám, že stíhám úplně všechno. I bejt línej.

- Máš nějaký vzkaz pro čtenáře našeho serveru?

Něco moudrýho? Stíhejte všechno, protože vůbec o nic nejde. Jediný co se vám v životě může stát blbýho, že umřete, ale i to se nakonec, myslím, dá nějak přežít. A poslouchejte Joža Kysuckého, protože je to fakt světová špička z Blavy. Čau, a třeba se uvidíme někdy na nějakym představení.


Redakce
17. 06. 2014, 11:47


Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Maxmilián
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

44.99%

Spíše ano
graf

17.44%

Spíše ne
graf

14.36%

V žádném případě
graf

23.21%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 1818
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát