Klikněte zde
Dobré odpoledne, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je sobota 25. května 2024 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Nevidomá Klára získala ocenění jako první

foto
Klára (vlevo) a Zuzka. Foto Vladimír Rogl

Při příležitosti letošních oslav 350. výročí založení Gymnázia Václava Beneše Třebízského ve Slaném založil bývalý student gymnázia Dr. Josef Čermák, který po roce 1948 emigroval do Kanady, „Cenu Rosálie a Rudolfa Čermákových“. Tato cena, kterou Dr. Čermák uctil památku svých rodičů, bude každoročně udělována úspěšnému studentovi či studentce slánského gymnázia.

První ocenění byla předána letos v červnu právě při příležitosti oslav založení slánského gymnázia studentkám 1. ročníku, Zuzaně Vorlové a Kláře Maršálkové. Klára byla oceněna za zodpovědný a vzorný přístup ke studiu a činnost ve prospěch školy. Pro úplnost je třeba vědět, že Klára musí překonávat vážný zdravotní handicap – je nevidomá. A právě v této souvislosti byla oceněna Zuzana za mimořádnou a zodpovědnou pomoc své nevidomé spolužačce. Klára do slánského gymnázia dojíždí z Velvar, Zuzka pak z Loun.

První kontakt mezi sebou děvčata vlastně navázala hned první den nového školního roku, kdy se Zuzka ujala Kláry a pomohla jí najít místo v lavici. „Nedělala jsem to z nějaké lítosti nebo emocí, ale z pocitu, že mohu pomoci spolužačce,“ říká a Klára ji doplňuje: „Mě na Zuzce zaujalo to, že jsem velmi brzy zjistila, že máme nejen spoustu společných zálib a baví nás stejné věci, ale především mne upoutal její způsob chování. Spousta lidí totiž neumí jednat s nevidomým a jedná s ním, jako by to bylo malé dítě, kdežto Zuzka ke mně automaticky přišla a zcela přirozeně se mnou jednala.“ V otázce svého postižení je Klára totiž doslova nad věcí: „Víte, já mám jen zbytky zraku. Rozeznám světlo od tmy a občas nějaké obrysy. Je to od narození, kdy se mi nevyvinul oční nerv a s tím se zatím nedá nic dělat.“ Děvčata velmi brzy zjistila, že mají stejnou ‚krevní skupinu‘ a Klára vycítila, že se na Zuzku je víc než spolehnutí – že je to přítelkyně. I po roce obě shodně připouštějí, že zřejmě mezi nimi musela přeskočit nějaká jiskra.

Přátelství je vzácná květinka a aby vydržela stále svěží, musí se pečlivě zalévat. Ptám se děvčat, zda by dokázala přátelství definovat. „Přátelství je stav duše a pocit, že člověk z té druhé strany cítí určitou podporu a ví, že ho tento člověk podrží, nezradí a rozumí jeho zájmům. Se vším se mu může svěřit,“ říká Zuzka a Klára dodává: „Zuzka to vlastně řekla za mne! Jen bych chtěla dodat, že přátelství může být relativní, a to platí zvláště u kamarádství tzv. od malička. Protože jak dospíváme, můžeme se každá vyvíjet úplně jiným směrem. Ale vzpomínka na hezká přátelství by měla rozhodně přetrvávat, protože přátelství dokáže člověka obohatit v každém věku.“

Podle ředitele gymnázia RNDr. Milana Dundra, CSc. je Klára opravdu velmi talentovaná studentka. Zajímalo mne proto, jak se vlastně učí, protože nevím o tom, že by byly středoškolské učebnice tištěné Brailovým písmem. Z těchto myšlenek mne však Klára vyvedla: „Víte, já pracuji především s počítačem. V dnešní době už existují pro nevidomé speciální programy s hlasovými výstupy. Učebnici si naskenuji a speciální hlasový výstup mi pak všechno přečte. Existují ovšem i knihovny s audioknihami, které je možné si vypůjčit. I tuto možnost občas využívám, ale prvořadý u mne je počítač.“ Ze školních předmětů Klára preferuje jazyky, učí se anglicky a německy. Navíc se začala soukromě učit i francouzsky. Zuzka kromě jazyků má ráda i biologii a zeměpis. A přestože do maturity mají obě studentky necelé tři roky času, přemýšlejí i o dalším studiu. U Zuzky to možná vyhraje oblíbený zeměpis či biologie. Ani Klára nemá ještě úplně jasno, ale uvažuje o speciální pedagogice, psychologii nebo angličtině, případně překladatelství.

K těm společným zájmům patří především hudba. Zuzka hraje na sopránovou, altovou a příčnou flétnu a na klávesy. Klára hraje na flétny a ještě i na kytaru. Zatímco Zuzka preferuje skladby z muzikálů, Klára má ráda muziku od klasiky až po moderní populární muziku. Zuzka v létě ráda jezdí na kole a má ráda i vodu, v zimě pak běžky. „Taky ráda čtu. V poslední době mne moc pobavila kniha Hrdý Buďžes i její dramatizace. Stejně tak jako její pokračování Oněgin byl Rusák.“ Už mne ani nepřekvapilo, když Klára pokračovala: „Hodně mne těší četba – opět v digitální podobě – a čtu vlastně cokoliv - historické romány, dívčí romány i jinou beletrii. Jen nemám ráda sci-fi.“ Klára má také psa Molly, není to pes vodící, ale spíš pes na mazlení, je to sheltie. Její aktivity však nekončí, protože jezdí také jako praktikantka na tábor nebo na malé víkendové akce, které pořádá oddíl působící při Základní škole Jaroslava Ježka pro nevidomé v Praze na Hradčanech. Je to oddíl, který pracuje s nevidomými dětmi anebo s dětmi s kombinovaným postižením.

O práci s postiženými přemýšlela i Zuzka, protože, jak říká, díky přátelství s Klárou trochu pronikla do pocitů handicapovaných lidí. Klára však namítá: „vůbec si nemyslím, že bych na tom byla hůř než ostatní – vidící. I se zrakovým postižením se dá dělat téměř cokoliv. Sjíždíme řeky, lezeme po skalách, dá se dělat úplně cokoliv. Člověk ale musí chtít a nesmí se bát, ale to přece platí o všech lidech!“ Obě dívky samozřejmě znají i projekt "Kavárna Potmě". Podle Kláry je to hodně zajímavý nápad a dokonce uvažovala, že by do této kavárny šla na brigádu. Projekt zná i Zuzka a podobnou kavárnu navštívila v Karlových Varech. „Je to dobrá zkušenost pro lidi, kteří normálně vidí,“ dodala.

Obě dívky shodně říkají, že udělení ceny je překvapilo, ale také potěšilo, když jim to oznámila jejich třídní profesorka Marešová. Krátce mluvily i se zakladatelem nadace – panem Dr. Čermákem, který na ně udělal velmi dobrý dojem. Obdivují jeho vitalitu i schopnost uplatnit se v daleké cizině. Ovšem ani jedna si nedovede představit dobu, kdy lidé z naší země utíkali za svobodou. Jsou to mladé sebevědomé dámy, které studují na prestižním gymnáziu – jednom z nejstarších v této republice.

Jsou ještě velmi mladé, ale znají cenu přátelství, vzdělání i života. A to je dobře!

Vladimír Rogl
07. 10. 2009, 21:17


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  4 b. = dobrý  3 b. = ujde  2 b. = nic moc  1 b. = slabý

Článek ještě nebyl hodnocen

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Filip
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

43.25%

Spíše ano
graf

17.61%

Spíše ne
graf

15.26%

V žádném případě
graf

23.87%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3066
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát