Kliknte zde
Dobré ráno, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je čtvrtek 28. května 2020 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Za všechno kolem slánského jazzu může prý Čečrdle!

foto
Jaroslav Čečrdle před slánskou restaurací Hamburk, kde se jazzoví fanoušci pravidelně schází na pokec zvaný „jazzová polévka“. Foto Sláva Pilík

Podrobná historie Jazz Clubu Slaný hovoří o tom, že jazzová hudba pronikla do Slaného někdy po druhé světové válce. U pozdějšího zrodu jazzového klubu v roce 1962 stál slánský učitel a amatérský hudebník Vladimír Trsek, který se také stal jeho prvním předsedou. Členy byli jeho přátelé a spoluhráči, jako například Jiří Plašil, Jiří Novák, Tomáš Hanuš, Jiří Růžička či Jiří Vohralík, z nichž někteří po něm nastoupili do důležité funkce předsedy klubu. Od roku 1968 pak klub začal organizovat hudební festival Slánské jazzové dny a úloha předsedy vždy byla stěžejní. „Předseda byl vždy tahounem, dramaturgem i zodpovědnou osobou pro všechno,“ potvrzuje i současný prezident klubu Jaroslav Čečrdle, který slaví letos malé jubileum. U jazzu je právě třicet let.

„Pokud se týká slánského jazzového festivalu, tak za to, že je tak výborný, že má tak vynikající program i za to, jak významní muzikanti na něm hrají, může hlavně Čečrdle,“ řekl mi onehdy možná nejvýznamnější současný slánský jazzman Mirek Fiedler. Tento odvážný výrok mne velmi zaujal, zvlášť, když jsem zjistil, že Jaroslav Čečrdle vlastně ani není muzikant, ale o to větší je do jazzu blázen a vyniká jako velmi schopný organizátor proslulých Slánských jazzových dnů. Člověka, pro kterého je jazz druhou přirozeností, jsem požádal o rozhovor.

Kdy jste vlastně jazzovou hudbu poznal?

Už v pubertě mě hudba začala silně zajímat, zvláště rocková.V začátcích 70. let jsem poprvé slyšel jazzrockové kapely, kde jazzoví muzikanti hráli na elektrické nástroje. Nadchlo mne to hodně, přestože to nemělo příliš společného s jazzem tak, jak byl tenkrát známý. Bylo v tom ale hodně energie, a i když tam bylo víc prvků z rocku, začal jsem se zajímat právě o jazz. Sehnal si dostupnou literaturu, hltal články v Melodii a sháněl nahrávky, jak se dalo.

Jste předsedou jazzového klubu a přitom prý nejste muzikant, jak to jde dohromady?

Před vojnou jsem zkoušel piano, ale už jsem byl starší, tak jsem toho brzy nechal. Jazzová hudba se mi ale i tak hodně líbila a v roce 1975 jsem se byl poprvé podívat na festivalu Slánské jazzové dny (SJD). O tři roky později, tedy v mých 24 letech, jsme se již spolu s přáteli, Petrem Hložkem a Tomášem Zajíčkem, podíleli při přípravě i samotném průběhu SJD jako inspicienti.

Dnes mnozí lidé říkají, že za vše dobré, co Slánské jazzové dny znamenají, nyní může Čečrdle. Co vy na to?

Úloha předsedy byla po celých těch více než čtyřicet let trvání SDJ hodně důležitá. Ať byl při jejich zrodu Jiří Plašil, či dlouhá léta Jiří Novák, vždy byl předseda ten hlavní tahoun a „holka pro všechno“, na němž záleželo, jaký bude program a jak to vše dopadne. Já jsem poprvé organizoval 29. festival spolu s Petrem Křížem, když byl Jirka Novák nemocný, a od 31. ročníku je festival organizován pod mým vedením. Dělám to moc rád. I když sám nehraji, vždy jsem se o jazz zajímal do hloubky, sledoval jsem českou jazzovou scénu, sbíral nahrávky. Když byl ještě předsedou Jirka Novák, měl jsem příležitost poznávat se s muzikanty, bavit se s nimi o hudbě a nyní mám díky tomu dobré a hojné styky, které můžeme pro náš festival využít. 

Který ročník považujete vy sám za nejvydařenější?

Myslím, že to byl ten nedávný, jubilejní 40. ročník před dvěma lety. Měli jsme tu mimořádné zahraniční hosty. Například Miroslava Vitouše, který emigroval v 67. roce do Ameriky. Tam hrál s těmi nejlepšími muzikanty, díky jazzrockové éře získal velkou polularitu a dodnes patří k nejlepším světovým kontrabasistům. Osobně sbírám jeho nahrávky, sleduju jeho dráhu a bylo to pro mne úžasné, mít možnost se s ním bavit v šatně, o deskách, které se nám společně líbí i o jeho spolupráci s jinými muzikanty.

Dostat takové celebrity na festival není jen tak, jak jste ho přesvědčil?

Nejdřív jsme dostali nabídku od jeho agentky, ale bylo to takové, že bychom na to neměli finance. Vyjednávali jsme tedy oklikou, mimo jeho manažerku, přes herce Jaroslava Duška, který s ním měl nazkoušeno společné vystoupení. Díky Duškovi k nám přijel i Miroslav Vitouš, a to jejich společné vystoupení, kdy Dušek vládl slovem a Vitouš nástrojem, bylo vynikající.

Můžete vzpomenout na příklad, kdy se vám to naopak nepodařilo?

To se stane téměř každý rok. I letos jsem měl téměř dohodnuto, že přijede známý americký jazzový kytarista Charlie Hunter. S jeho agentem jsme byli dohodnuti jak termínově, tak finančně, i když on stále vše protahoval. Nakonec z toho nic nebylo a já se pak dozvěděl, že nás někdo z Evropy přeplatil. Byla to otázka 4500 tisíce dolarů. A tak na 42. SJD, které jsou od 14. do 16. listopadu, tento excelentní kytarista (hraje na unikátní osmistrunnou kytaru – pozn. autora) bohužel nebude.

Jste ve Slaném znám jako úspěšný organizátor jazzových akcí. Vzpomínáte také na nějaké kritické okamžiky?

Vzpomínám si na rok 1982, to byl předsedou Jirka Novák. Do té doby jsme si na festival půjčovali malé křídlo ze závodního klubu. V programu měl vystoupit náš excelentní klavírista Karel Růžička, jenže přišel, dvakrát ťukl do kláves a říká, že na tom hrát nebude. Já měl tenkrát inspici, tak jsem hned běžel za předsedou, který se snažil Růžičku přesvědčit. Nic ale nepomáhalo, byl problém. Až Aleš Benda, který byl Růžičky velmi dobrý kamarád, to zařídil. Od té doby jsme si půjčovali kvalitní malé křídlo od firmy Petrof a navíc vždy angažovali profesionálního ladiče, i když to vše přišlo na 25 tisíc korun. 

Slyšel jsem, že prý na pódiu dokonce někdy hořelo, víte o tom?

Ano, to bylo v roce 1996 na 30. Slánských jazzových dnech, kdy začala při úvodním koncertu Old Timers Jazz Bandu hořet reprobedna. Protože jsou jazzmani parta veselá, plameny způsobily spíše pobavení než strach. Dokonce později se proslechlo, že začátek festivalu byl skutečně ohnivý a že kapela hrála tak „hot“, až od toho bedna chytla. Infarktových situací bylo ale více, například loni. Největší hvězdou byl indický kytarista Amit Chatterjee se skupinou složenou z tuzemských hudebníků. Když se kapela stavěla na pódiu, zeptal se mne její bubeník, kde má Amit kytarové combo. Když jsem odpověděl, že žádné není, tak mi s úsměvem řekl, tak to máš chlape problém. Byla to chyba manažera skupiny, který požadavek na combo nevznesl. Situaci se naštěstí podařilo vyřešit přes kytaristu Honzu Judla, který bydlí nedaleko Grandu a kvalitní combo ochotně půjčil.

 Jazzové večery, které jsou pořádány ve slánském Dividýlku každý měsíc, ale i Slánské jazzové dny byly několikrát natáčeny Českou televizí a také samozřejmě vysílány. Naposledy k tomu došlo minulý rok, a to hned dvakrát, kdy byly natočeny hudební projekty Česko - slovenský houslový summit a Pocta Josefu Kainarovi, za účasti zpěváků Karla Černocha, Jiřího Suchého, Karla Hály, Petra Hanzlíka a Josefa Bažíka Pavelky. Za všemi úspěšnými akcemi stojí vedle svých kolegů z klubu, sedmičlenného výboru, i těch, kteří pomáhají finančně, i Jaroslav Čečrdle. Zasvěcený milovník hudby, kterou sám nehraje, ale kterou nadevše miluje a snaží se pro ni co nejvíce dělat, má i své nástupce. Jeho dva synové mají hudbu také jako koníček, a tak se hudba u Čečrdlů hraje neustále. Starší Honza (27) je členem výboru Jazz Clubu a pomáhá s organizováním akcí, příležitostně vystupuje, jako dj. Mladší Ondřej (22), hraje na tenor saxofon v několika jazzových i rockových skupinách a hrál již na 39. ročníku SDJ s kladenským Happy Big Bandem.

Sláva Pilík
21. 10. 2008, 22:51


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  4 b. = dobrý  3 b. = ujde  2 b. = nic moc  1 b. = slabý

Počet hlasujících: 3. Čtenáři celkem udělili: 15 bodů. Průměrný počet bodů: 5

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Maxmilián
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

44.99%

Spíše ano
graf

17.44%

Spíše ne
graf

14.36%

V žádném případě
graf

23.21%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 1818
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát