Kliknte zde
Dobrý večer, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je pondělí 3. srpna 2020 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Počítačové hraní

Tvrdit, že počítačové hry jsou nebezpečný virus, by bylo jistě přehnané. Ale přijde mi už trošku znepokojující situace, kdy odpovím na dotaz na počítačové hry „Ne, nehraju, nebaví mě to“ a odpovědí je mi šokovaný obličej tazatele. Závislí hráči – to je skupina lidí, kterou nechápu.

Jak je to může bavit, být u toho do rána do večera? Ještě k tomu, tihle „závisláci“ hrají povětšinou inteligentní hry typu „Doom“, nebo jiné střílečky, kde je hromada animované krve a v podstatě děláte jenom „duc-duc-duc“. Já osobně při tomhle buď zívám, nebo mě (v tom „lepším případě“) bolí hlava. A nebo obojí.

Vcelku chápu lidi, kteří mají rádi strategické online hry. Myslím, že to musí být docela dobré předvídat, jaký strategický krok váš soupeř udělá. Je v tom tedy i umění přemýšlet, uvažovat a předvídat. Skoro bych si to někdy i zkusila. Ale také se to ovšem nesmí přehánět.

Jediné vzpomínky na počítačové hry mám z dětství. A také z předminulých vánoc. V dětství jsem si hrávala „Mafii“ – jezdila jsem s autem po městě, dělala taxikáře. Hlavně, když jsem měla nakřáplé zápěstí (mladická šikovnost při lezení na stromy) – to jsem seděla u klávesnice a levou rukou si mačkala špičičky. To mi bylo sedm let.

Poté jsem pravidelně sedávala za bratrem a dívala se, jak hraje „Caesara III“ a pořád se ho na něco ptala tím otravným hláskem. Ke cti mu nutno přičíst, že odpovídal obvykle trpělivě – už jenom polichocen tím, že má publikum, které ho zrovna nekouše do ruky (i tak to u nás v pokoji vypadalo).

Předminulé vánoce jsem byla unavena neustálou nudou, která vládla v domě na pohraničí Německa. Neměla jsem co dělat a tak jsem zasedla ke svému starouškovi s „windows 95“ a vzpomínaje na dětství našla staré cédéčko s „Caesarem 3.“ Bavilo mě to. Za chvíli ovšem přišel bratr a chytil ode mě inspiraci pro to, co dělat a tak jsem mu zase dělala publikum. Ale nevadilo mi to, když jsem tomu konečně rozuměla. A navíc jsem byla otravná tím, když jsem mu neustále radila, jak předejít krizi nezaměstnanosti v jeho státě a jmenovala mu mnoho ekonomických způsobů (ne vždy ve hře použitelných), jak zvýšit počet pracovních míst a nepřejít přitom do schodku. Ne, že by mě těšilo ho štvát, ale měli jsme nějaké nevyřízené účty o poučování.

Popravdě řečeno jsem ovšem o nějakou hru na počítači nezavadila ani koutkem oka již dlouho. A nijak zvlášť mě to nemrzí.

Fotografie:

Kliknutím zvětšit
Všeho s mírou

Alžběta Dyčková, 3.ZŠ Slaný, 9. ročník
23. 01. 2010, 13:08


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  3 b. = dobrý  2 b. = ujde  1 b. = nic moc  0 b. = děsný

Počet hlasujících: 1. Čtenáři celkem udělili: 5 bodů. Průměrný počet bodů: 5

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.

Dnes má svátek Dominik
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

44.89%

Spíše ano
graf

17.55%

Spíše ne
graf

14.26%

V žádném případě
graf

23.30%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 1880
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát