Až odložíš panenky, tak pamatuj...

Když se to narodilo, křičelo to ze všech sil. Vložili mi malé kluzké stvoření do dlaní a já pocítil ten strach, strach o dceru. Vždyť v tu chvíli jsem ji držel jen já a nesměl ji upustit. Pak se na mě zvídavě podívala.

Rostla den za dnem, chvilku mě milovala a pak zase na oko ne. Kdyby jen věděla, jak mě tím trápila, potvůrka malá. Později zas neudělala bez táty krok. Zvláštní, říkával jsem vždycky, jak se mění s každičkým dnem.

Pozoroval jsem, jak vyrůstala z dětských střevíců a malinké šatičky měnila za větší.

S láskou jsem pozoroval, jak bezstarostně pobíhá bosky po trávě, jak se směje a po chvilce únavou padá. Pak se rozeběhla vstříc mému náručí a pevně mě k sobě tiskla.

Ráda provokovala a zlobila, až jsme společně vždycky něco rozbili.

 

Smála se a plakala, rostla.

 

V sobotu ráno mi skákala do postele, schovávala se pod peřinu a zlobila mě svýma neskutečně ledovýma nohama. Večer co večer se dožadovala, abych si šel lehnout s ní a počkal, až usne. Mnohdy bych dříve usnul já… Marné tomu kůzleti vysvětlovat, že židle či křeslo nevydrží příliš. Nekompromisně mi rajtovala na klíně, schovávala se mi pod triko a kroutila se jako žížala, když jsem ji začal lechtat.

 

S postupem času chodila míň a míň s takovou a dnes snad raději usíná s někým jiným.

Přesto občas přijde a zkouší kvalitu našich křesel.

 

Už to není malinký uzlíček, co se člověku do dlaně vejde, panenky leží smutně na půdě a šatičky s mašlí jako by odvál čas. Je ještě příliš malá, aby stála proti celému světu, ale už dost velká, abych s ní na každém kroku nebyl já. Jistě ví, že má doma tátu, který je tu pro ni, když bude třeba.

To jen já se musím vyrovnat s tím, že se z mé malé princezny stala slečna, ačkoliv to stejně jako každý táta dost dobře neumím…

 

Víte, je na světě jen málo chyb, které jsou nenapravitelné. Chybami se sice člověk učí, jsou ale některé, kterým je lepší se vyvarovat. Neumíme si vážit toho, co máme a příliš si to vyčítáme, když o to přijdeme. Věnujte tedy více svého času a lásky právě těm, kteří si to tolik zaslouží. Ať už budu jakkoliv velká, budu tě mít pořád stejně ráda, tati.

Dnes má svátek Alexandra

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.33%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.93%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3021