Největší chyba by byla,to vzdát...

Jdu prázdnou ulicí a přece ze stěn oči sledují kam a proč jdu.Křičím ze všech sil a přece upustil bys jehlu ,slyšel bys jak dopadla.
Ve mne pocity samoty,ale kolem tolik života a radosti.
Zahledím se do praskliny na starém domě,najednou tolik bolesti a myšlenek v mé hlavě,že neznáš mne...
Ale ví,však ví proč...
Uvnitř hořím,nedokážu sedět, hloupě hledět musím pryč-ale nechci zůstat sama.
Nechci zapomenout...Jaké hloupé začátky,usměv sem,pohledy k sobě-dnes jen prázdnota a snažit se o úsměv.
Ale i ten bolí,koutky roztahající mou tvář až u srdce cítím,musím přestat!
Kapky deště z mého oka,v srdci podzim...Ale prší nějak často..
A ví,že mě ubodává...Já musím stát,nesmím spadnout,přečkám ten čas...
Tolik špatných věcí...Uzavřená do sebe...
Ale ví-však ví...zakrýval oči,ale duše zůstala čistá.
Hlavu pod zem schoval,ale já tam stále jsem,stále jsem...
Pokus o sebrání,ale mezi smích jít nemůžu,div by mne utopil víc než sám žal...
Černo zatemnilo oblohu mou,hledám hvězdy,marně...Ale prý to přejde,prý přejde.
Mám zapomenout,dělat že nic,Ty jsi dokázal,ale uvnitr tě to spíná,k prázdné obloze se dívá,ale usměv nemizí...
Nedokážu žít bez něj...Chce se mi skončit...
Ale život není jen o chybách,bolesti a smutku...Musíme se snažit...Musíme bojovat,i kdyz víme že boj úspěchem neskoncí...
Ale jen pro tu snahu,pro tu cestu,zkoušet dál...Utři slzy,zatni pěsti-Žij a bojuj...
Za žádné peníze si nekoupíš,Ten pocit,i kdyby den jen trval...
A ja bych neměnila..


Clanek venuju mému milovanému Martínkovi,za to jak moc ho miluji...
Za to ,jaké by to bylo bez neho..
Za to,ze tu je a v mém srdci i navzdy zustane...:)

Dnes má svátek Marcela

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.33%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.93%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3021