Zvířata = to nejlepší co mě kdy potkalo

Nevím jestli se to dá považovat za závislost. Ale asi ano, protože já bez nich prostě nemůžu žít. Už jako malá jsem měla doma zvířátka, tehdy jenom tři. Ale čím víc jsem rostla stávala se má láska k nim větší a samozřejmě zvířátek přibývalo. V současné době jich máme doma hned devět, vlastně nebylo období aniž bych neměla ani jedno zvíře, vždycky jsem měla aspoň jedno. Už i kamarádkám občas lezu na nervy. Zatímco ony se chtějí bavit o klucích, já bych pořád jenom mluvila o zvířátkách. No uznejte, taky by vás to asi, být na místě mích kamarádek, přestalo bavit. Jenomže já si nemůžu pomoct. Prostě, někdo je závislý na čokoládě, lízátkách, kamarádech a já jsem závislá na zvířatech, tak už to prostě je. Tomu kdo má rád lízátka je taky neseberete a neřeknete už nikdy žádné nedostaneš, asi by byl hodně smutný a stejně tak já, kdyby mě někdo sebral všechny moje zvířecí miláčky, byla bych dost nešťastná.

 

Hodně lidí se mě ptá proč je mam tak ráda. Zjistila jsem, že na tuhle otázku vlastně ani neumím pořádně odpovědět. Ani teď nevím co bych měla napsat, ale pokusím se něco dát dohromady. Ten důvod je nejspíš, že když se jím podívám do tváře, vidím na nich tu bezbrannost, zvláště na těch malých, důvěru ke mně, oddanost, ale taky spokojenost, prostě mi dodávají sílu. Když jsem smutná, stačí jediný pohled na ně a najednou se zase rozsvítí celý svět. Mám dobrý pocit z toho, že se o ně tak hezky starám a díky tomu jsou šťastní a když jsou šťastní oni, jsem šťastná i já. Život bez nich by byl pro mě zkrátka nic.

Dnes má svátek Marcela

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.33%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.93%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3021