Někdo to být musel...

Zklamání bylo poměrně hodně, ale myslím, že žádné nebylo úplně největší, přesto je jedno, které tak trochu vyčnívá.

Byla jsem v páté třídě a já a moje , v té době nejlepší kamarádka jsme si řekly, že zkusíme štěstí a půjdem si napsat přijímací zkoušky na osmileté gymnázium do Slaného. Přípravu jsme ani jedna nepodcenily, ba naopak, obětovaly jsme kvůli tomu i naše řádění venku.

A přišel den ,, D " šly jsem tam spolu, a obě s přesvědčením, že buď tam půjdem obě nebo ani jedna. Přijímačky probíhaly vcelku normálně. A já byla se svým  svědomím naprosto spokojená. Měla jsem si počkat den nebo dva na výsledky.

Byly to dva nejhorší dny v mém životě na jejichž konci čekalo velké zklamání... Já jsem se nedostala. Brali třicet lidí a já byla první pod čarou... Moje nejlepší kamarádka byla dvacátá pátá. Náš slib byl najednou tatam. Ale ona za to nemohla...

Od té doby se naše kamaráddtví čím dál tím víc rozpadalo, až se nakonec rozpadlo úplně...

Dnes má svátek Marek

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.32%

Spíše ano

17.56%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.94%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3024