Klikněte zde
Dobrý večer, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je čtvrtek 25. dubna 2024 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Nebyl to jen kocour, byl to můj přítel

Je to už asi pět let co se mi narodil kocour Mikeš. Byla to tehdy strašná spousta náhod. Naše sousedka měla v té době asi 6 koček, ale že by se o ně starala to se říci nedalo. Když měla nějaká jejich kočka koťata, tak je vždy šla porodit k nám na slámu. Vždy jsme za ní musely zajít a říct jí, aby si pro ně přišla. Z těch všech 6 koček nám k srdci nejvíce přirostla Micka.

Byla strašně barevná, od klasické mourované barvy na sobě měla také černou, bílou a také i trochu zrzavé. Také ona u nás jednou porodila koťata. Byly pouze dvě. Jedna mourovaná kočička a jeden černobílý kocourek. Opět jsme šli za sousedkou aby si je vzala, ale ona asi už měla koček plné zuby a tak řekla že si je můžeme klidně nechat a také si můžeme vzít i tu kočku. Tak jsme se o Micku a o koťátka začaly starat. Koťátka rostla a rostla. Když ještě pili od mámy, tak se něco stalo. Micka umřela. Bylo nám to všem líto, naštěstí jsme měli jako útěchu ty dvě koťátka. Říkali jsme si, že po sobě alespoň něco zanechala. Jelikož by koťátka bez naší pomoci zemřeli, tak jsme se o ně začaly starat. Dávali jsme jim z láhve mlíčko do té doby, dokud nedospěli a nenaučili se jíst maso. Měli jsme je moc rádi. Pořád jsme je hladili a hráli si s nimi. Já jsem měl na starosti černobílého kocoura, dal jsem mu jméno Mikeš. Podle kresleného kocoura v botách. Byl celí černý jen pod krkem a na ťapičkách měl bílé chlupy. Můj bratr si vzal na starost morovatou kočku, které dal jméno Chlupinka. Když koťátka dospěli, tak se Mikeš začal zaběhávat. Ze začátku jsem o něj měl strach, že se mu něco stane, ale po čase jsem si na to zvykl. Když se jednou v létě nevrátil už asi týden domů tak jsem se o něj začal znovu bát. Začal jsem ho hledat a po dvou dnech jsem ho našel. Ležel mrtvý na zahradě mezi kytkami. Byla to ta nejsmutnější ztráta která mě v životě potkala. Za těch pět let jeho života jsem se s ním skamarádil a zvykl jsem si na to, že vždy když vylezu na zahradu tak tam on je. Bylo to nezvyklé vyjít na zahradu a Mikeše tam nevidět.

Fotografie:

Kliknutím zvětšit
Mikeš

Václav Minařík, 2.ZŠ Slaný, 8. ročník
16. 01. 2010, 13:56


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  3 b. = dobrý  2 b. = ujde  1 b. = nic moc  0 b. = děsný

Počet hlasujících: 3. Čtenáři celkem udělili: 15 bodů. Průměrný počet bodů: 5

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.

Dnes má svátek Oto
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

43.32%

Spíše ano
graf

17.56%

Spíše ne
graf

15.18%

V žádném případě
graf

23.94%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3024
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát