Klikněte zde
Dobré odpoledne, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je čtvrtek 25. dubna 2024 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Už nikdy víc!

Bylo mi 13 let a chodila jsem do sedmé třídy a přála si, aby můj život skončil. Proč? Vlastně sama ani nevím. Byla jsem hrozně nešťastná, táta pil, s bratrem jsme se nenáviděli, ve škole jsem si připadala jako úplný pitomec, byla jsem šikanována a kamarády jsem žádné neměla. Na první pohled normální holka, ale vevnitř šíleně nešťastná. Nacházela jsem útěchu v internetu – chat. Začínala to smutnými obrázky, které jsem měla úplně všude – na ploše, na profilu, v mobilu prostě úplně všude. Oblékala jsem se do černého a tehdy jsem se začala bavit s Eliškou (punkerka). Ona mi jako jedna z mála rozuměla, ale problém byl, že žila úplně jiným životem než já. Bylo nám už tak kolem 14 – 15 let a ona se toulala po nocích, kde chtěla, naproti tomu  já musela trčet zavřená doma. Když se nad tím ale teď zamyslím, bylo to dobře a je mi jí vlastně líto, kdežto tehdy jsem jí záviděla.  Jednoho dne jsem se domluvily, že mě naučí kouřit marihuanu. Do toho všeho jsem samozřejmě ještě kouřila a hodně pila, takže můj organismus dostával opravdu kapky.

     Na jednu stranu mi bylo líto mých odumírajících buněk, ale na tu druhou stranu jsem byla stále ta malá holčička, která chtěla ukončit svůj život a v drogách viděla útěchu. Eliška to tušila. Už jsem to nemohla vydržet a poprosila jsem ji, jestli by mi nemohla sehnat cca 4 g pervitinu! Ano, chtěla jsem se předávkovat. Bohužel se mi dostalo jiné odpovědi, než jsem čekala: „Ne, nezlob se, ale já v tvrdých drogách nejedu!“ Já věděla, že je sehnat mohla, ale nejspíš se bála, že si chci ublížit a měla pravdu. Nikoho než ji jsem neznala, kdo by mi perník mohl sehnat, ale nakonec jsem ji uprosila. Namluvila jsem jí, že mě někdo vydírá a chce po mě 4 g perníku.

     Stálo mě to šílené peníze! Ale věřte nebo ne, ty 4 g pervitinu mi opravdu sehnala. No, nebudu vás napínat. Nikdy jsem k tvrdým drogám ani nečichla, i když pokušení bylo velké... Dnes už svoji depresi léčím jinak, chodím k psycholožce i na psychiatrii a beru antidepresiva a můžu říct, že se můj stav lepší (musím zaklepat)☺.

     Marihuanu už nikdy v životě nechci vidět a cigarety, alkohol mi už dávno nechutná, dokonce i na Silvestra si připíjím dětským šampáněm a ať si říká, kdo chce, co chce, já a drogy nejsme kamarádi. UŽ NE! Jedině můj přítel a zmrzlina je droga, které bych se nikdy nevzdala.☺

Fotografie:

Kliknutím zvětšit

Helena Kalašová, OA Slaný, 2. ročník
31. 01. 2010, 15:27


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  3 b. = dobrý  2 b. = ujde  1 b. = nic moc  0 b. = děsný

Počet hlasujících: 8. Čtenáři celkem udělili: 31 bodů. Průměrný počet bodů: 3.88

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.

Darki - 02. 02. 2010, 08:46:58
Děkuju:-)

avlez - 31. 01. 2010, 15:57:00
Vydrž
Helenko, prožíváš těžké období,ale věř, že nic není tak hrozné jak vypadá.Vydrž a vyhraj nad drogami, nad nepřízní osudu.Jednou budeš mít svoji rodinu a budeš ráda, že tu pro někoho jseš a že tvůj život má smysl.

Dnes má svátek Oto
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

43.32%

Spíše ano
graf

17.56%

Spíše ne
graf

15.18%

V žádném případě
graf

23.94%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3024
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát