Vánoční překvapení

Jako každý rok jsem byla svými rodiči vyzvána, abych napsala Ježíškovi, co bych si přála, aby mi nadělil pod stromeček a tento dopis umístila za okno v kuchyni. Ano vím, možná si říkáte, že už jsem na takovéhle dětinské tradice dost velká, ale u nás doma je to již zavedená tradice a věřím, že v jiných rodinách to také tak funguje a navíc se tak vzájemně vyhneme darování dárků, které by obdarovaný neocenil.

Do „seznamu přání“ jsem si troufla spíše ze srandy vedle kabelky, noční košilky, voňavky a několika dalších drobností napsat věc, kterou si už delší dobu přeji. Napsala jsem tam notebook. Vím, že je to finančně náročnější věc, ale jsem si jistá, že přenosný počítač využiji.

Rodiče mi před Štědrým dnem nedávali sebemenší naději na nalezení notebooku pod stromečkem, spíše naopak. Ale přibližně dva dny před 24. prosincem jsem byla na návštěvě u babičky a ta mi nerada lehce naznačila, že dostanu něco „velkého“. První co mě velkého napadlo bylo auto, ale tato myšlenka mě opustila tak rychle jako přišla, druhá věc která mi přišla na mysl byl právě můj vytoužený notebook. Babička mi nasadila brouka do hlavy, neustále jsem o tom přemýšlela jak malá holka – na těch Vánočních svátcích asi něco kouzelného vážně bude.

Když přišel onen Štědrý den, tak probíhal tradičním způsobem. Pohádky, příprava večeře, vánoční atmosféra, pojídání cukrovíček, rozesílání SMS, štědrovečerní večeře, a pak se to stalo. Na hi-fi věži se rozezněly koledy a všichni jsme se přesunuli ke stromečku, který nám krásně provoněl celý byt. Těšila jsem se co bude ta „velká věc“ o které se zmínila babička. Pořád jsem byla v lehkém domnění, že to bude notebook. Když jsme si podávali a postupně rozdávali dárečky, tak ani jedna krabice neměla tvar podobný krabici od přenosného počítače, tak se moje domněnka postupně rozpouštěla jako cukr ve vodě.

Najednou jsem na stromečku zahlédla malou vánoční kartičku, na které bylo cosi napsáno. Vzkaz byl napsán v angličtině. Stálo tam, abych se poohlédla po bytě, že bych možná mohla mít ještě nějaký ten dáreček někde poblíž. No a co se nestalo, se sourozenci nás napadlo se podívat na balkón, kde se opravdu nacházel ještě jeden dárek, na kterém bylo mé jméno. Hned jak jsem tento hranatý balíček uviděla, tak jsem začala brečet. Opravdu jsem dostala svůj vlastní počítač. Tím se mi splnil můj sen, na kterém právě teď píši tento slohový úkol.

 

 

Dnes má svátek Alexandra

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.33%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.93%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3021