Jde to i 2x..

Pod pojmem můj nejlepší kamarád se mi vybaví vícero lidí. Ale kdo je opravdu ten nejlepší?....

Ve školce jsem měla nejlepší kamrádku Natálku... jenže jsme šly do školy, každá na jinou a tím jsme se defintivně přestaly vídat...

Postupem času jsme se ze Slaného přestěhovali do opravdu malé vesničky o 47 obyvatelích... Všichni sem jezdili jen na víkendy k babičkám nebo prostě jen tak na chalupu.. Ale rok na to se tam také přistěhovala jedna holčička jménem Jůlinka. Je o rok a půl mladší, ale vůbec nám to nevadilo. Obě sme si měly s kým hrát. Vždycky hned po příjezdu ze školy jsme hned vystupovaly z auta a běžely na sebe zazvonit, abychom se domluvily na čas, kdy jít ven. A jak jsme za ty roky rostly nechávali nás rodiče i spát před zahradou ve stanu. Máme zážitky na celý život. Jenže najednou mi Julča volá se zprávou, že její rodiče se rozvádějí a ona společně s mámou, se bude stěhovat do Prahy. Byl to docela šok. To, že se rodiče rozvádějí ani tolik ne. Měli různé neshody, ale spíš to, že se stěhuje zrovna do Prahy. Kdyby do Slaného, můžeme se alespoň vídat. Sice také méňe, ale můžeme. Takhle na Bor jezdí jen jednou za čtrnáct dní, a to ne pravidelně. V zimě téměř vůbec. Tím, že se přestěhovala do Prahy se i celkem změnila. Já neříkam... Já taky, ale přece jenom Praha dělá svoje. Už si nerozumíme tak jako dřív, ale pořád to bude ta skvělá kamarádka, protože ty vzpomínky, zážitky... to nejde jen tak zahodit...

V této době nejlepší přítel.... Vojta...protože je s ním prostě Švanda..=D..

Sice se neznáme až tak dlouho.. Nedá se to počítat na roky.. maximálně na měsíce... Jak jsme se poznali?... Když nad tím tak přemýšlím, tak ani vlastně nevím. Prostřednictvím facebooku jsme se nějak navzájem přidali do přátel. Začali si komentovat různé fotky a příspěvky. Potom jsme si začali psát i po icq, šli ven... a už to bylo.

Zjistili jsme, že jsme úplné spřízněné duše.=).... Máme hodně společných zájmů, názorů apodobně, jak toovšem bývá. Strašně mi přirostl k srdíčku. Mám ho strašně ráda. Je to takový můj Taťka. Je a tak to i zůstane. Protože s kým bych jezdila na Kladno si pro boty? Na koho bych měla napsaný šaty do tanečních? Na něj..

Pomáhá mi vším co dělá. JE ochotný mi kdykoliv pomoci, je milý, hodný, plný energie a nadšení, dokáže si stát za svými názory, dokáže rozesmát a to JEMU můžu všecno říct.....má spoustu skvělých vlastností a hlavně tu, že pořád respektuje a chápe všechny moje vrtochy.. Tu mojí náladovost, vztahovačnost, urážlivost a podobně. Zvláštní je, že to přátelství mezi klukem a holkou opravdu existuje. Jsem za to víc než ráda... =*

Určitě ano

43.32%

Spíše ano

17.56%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.94%