Kliknte zde
Dobré ráno, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je čtvrtek 28. května 2020 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Skrze mlhu vidím brzké ráno

Tak lze přeložit první verš z písničky filmu Mash a myslím, že je to velice výstižné. Tento námět pacifistického snímku z válečného prostředí jednotky americké armádní mobilní nemocnice v koreji v padesátých letech byl zpracován jako film, i jako seriál. Osobně se musím přiznat, že mnohem více holduji seriálu a film jsem v podstatě díky nezaujetí odkoukala asi jenom do poloviny, protože tam v podstatě nešlo o nic jiného než o sexuální náznaky a nepříliš inteligentní legrace z války.

Seriál je jiný. Nikdy bych neřekla, že seriál od dvou stech padesáti třech dílech by mohl být dobrý od začátku až dokonce, tím spíše, že je americký a snímky tohoto národa dost často postrádají myšlenku i kvalitu, ale zde tomu tak bylo doopravdy. Snad to bylo tím, že nabrali skvělé herce, snad to bylo tím, že bylo natočeno už dávno.

Vtip je úžasný, nepřikrášlené popisování války a pocitů postav z války je úžasně děsivé. V podstatě je to blázinec – doktoři nosí župany a havajské košile, plukovník řeší svojí porcelánovou panenku, desátník spí se svým plyšovým medvídkem, nespokojený Toleďan se snaží o paragraf osm a nosí dámské šaty, sledujíce přitom nejnovější módní výstřelky, majoři spolu mají „nenápadný“ poměr, kaplani mají nejraději box, psychologové píší své dojmy Sigmundu Freudovi a všichni hrají poker. Všude je hromada kanadských žertíků a přitom je téměř všude bombardování, zranění a hromada křiku a plazmy. V podstatě jde o to, že jedna strana barikády v Koreji je mocichtivá, druhá fanatická a krutá, zdalipak uhodnete kteří jsou kteří?

Střídá se tu strach i naivita z války, krev a bahno se mísí a ještě k tomu se večer zajde na partičku pokeru, nebo je snad libo pár kol švábích zápasů? K tomu všemu je tu někdy nesnesitelné počasí, problémy z domova, problémy s povětšinou teprve náctiletými pacienty a jejich naprosto neuvěřitelnými zraněními, sem tam špatně přivezené zásoby… no, a sem tam se také někdo zblázní. Buď jednoduše přijde o rozum, či snad se rozhodne, že musí vidět svou rodinu a pokusí se uprchnout, nebo třeba jede na mírový sněm a tam se podívá na lidi, kteří nechtějí nic dělat a ani si neřeknou „ahoj“.

V té jednotce je parta těch nejrozdílnějších lidí, kteří dělají ty nejbláznivější věci a přitom je to ten nejblíže ztužený kolektiv, jaký lze kdekoliv vidět. Mají se neskutečně rádi a přitom se jim hrozně stýská po domově. Mají pečlivě připravený rozcestník uprostřed tábora a na něm cedule se směry do měst v Americe i Japonsku s udanými kilometry.

Úžasný seriál.

Fotografie:

Kliknutím zvětšit
Celý tým bláznů... Deset tisíc kilometrů od domova.

Alžběta Dyčková, 3.ZŠ Slaný, 9. ročník
01. 04. 2010, 23:13


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  3 b. = dobrý  2 b. = ujde  1 b. = nic moc  0 b. = děsný

Příspěvek ještě nebyl hodnocen

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.

Dnes má svátek Maxmilián
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

44.99%

Spíše ano
graf

17.44%

Spíše ne
graf

14.36%

V žádném případě
graf

23.21%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 1818
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát