Přijdu domů a normálně si sundám bundu apod. Jdu do kuchyně a připravím si něco malého ke svačině. Udělám si úkoly a ... No prostě taková a každodenní rutina. Ale ve chvíli, když se chystám jít cvičit na klavír, někdo zazvoní. Jdu dolů otevřít a vidím, že je to můj kamarád Roman. Divím se, co tu dělá, ale on mi odpoví : ,, No tak jdeme na to, ne?!" Aniž bych se zeptala na co, dovedu ho nahoru do bytu a tam vytáhne z batohu dvě sekyrky, jednu si nechá a druhou mi dá.
Jsem z toho celá vedle, ale stejně ho následuji. Najednou se octneme v místnosti, kde mám klavír a začneme do něj mlátit sekyrama. Byla jsem v euforii, třísky létali všude kolem. A pak z toho zbyla jen hromada dřeva, strun a ozvučná deska.
Dřevo jsme použili na topení na chatě, struny a desku jsme prodali. Byli jsme v balíku. Ale tak, jak to bývá vždycky, v tom nejlepším se sen přeruší a já se budím s tím, že opět vztávám do školy.
Je to tak pět dní, co se mi v noci poprvé zdál tento sen. Od té doby, vždy když se mi zdá, mám poté celý den super náladu. Má opravdu geniální účinky... :)
Martina Jurčíková, 3.ZŠ Slaný, 9. ročník
13. 11. 2009, 17:26
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
43.06%
Spíše ano
17.76%
Spíše ne
15.29%
V žádném případě
23.89%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01