Rybářka jak se patří :)

Gumáky nejmíň do půlky stehen, klobouk, že přes něj není vidět ani do obličeje. Nějak tak jsem asi vypadala, když jsem se vydala prvně s dědou na ryby. Pán, kterému říkám děda je vlastně jen náš soused, kterému jsem se vetřela jako škvrně do přízně. On mne toho také spoustu naučil a zahrnoval mne láskou, jako pravý prarodič. Přízvisko děda mu tedy zůstalo do dnes. Naučil mne mimo jiné i chytat ryby. Tedy. Jak se to vezme.

Mohlo mi táhnout na osm, když jsme konečně vyrazili na ryby. Proškolená a patřičně oblečená už jsem se nemohla dočkat. Co na tom, že prut byl větší než já a při jeho nahazování jsem málem odletěla také, co na tom, že do podběráku bych se vešla skoro celá. Nadšení bylo obrovské. Děda vybalil návnady, pruty, "uhňahňal" těstíčko do krmítka a já mezi tím házela rybkám housku. Nejprve si zkušeně nahodil svůj prut, já snaživě zapíchla vidlice.

Pak přišla moje chvíle. Ujala jsem se nejmenšího prutu, co vůbec znám, na háčky přišla kukuřice, všechno znamenitě připravené, prut přes rameno a ... no a  asi na pátý pokus jsem úspěšně nahodila - dost daleko, bez chyb. Narafičení policajtů předcházelo dlouhému čekání. Na tyto chvíle byla vybavená babička, která do té doby brouzdala po okolí a sbírala plicník. Její dokonalé "rybářské vuřty" bych si dala hned.

Vesele s plnou pusou cosi vyprávím, když v tom se ozve děda. "Pst!" "Sleduj!" . Upozorňoval mě na zvuk policajta. Ryba! něco nám bere! Sápu se po podběráku a už už si to šinu k rybě, kterou máme na háčku.

Při snaze dostat se k ní co nejblíže ale přehlédnu bahno, které je o kousek dál a než se stačím ohlédnout, už podléhám tíze podběráku a záhy se plácám v neskutečně špinavém rybníku. Děda pouští prut, babi zděšeně křičí. Během minutky už jsem zase na suchu, zabalená do dědova vaťáku a tak konečně dojde i na ulovenou rybu. Kapr. Pod míru.

Ryba dostala svobodu, pruty se zase pěkně sbalily a já si z tohohle povedeného rybaření jako jediný a největší úlovek dovezla rýmu!

Později jsme samozřejmě slavili i větší úspěchy a do roka ze mne byla zdatná rybářka i s povolenkou. Dnes už na své rybaření vzpomínám jen s úsměvem při vyprávění takovýchto historek.

Určitě ano

43.32%

Spíše ano

17.56%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.94%