Mezi moje nejoblíbenější hodiny patří jednoznačně humanitní předměty. Ne, že bych měla výtky proti matematice a fyzice, ale přes všechno porozumění těmto předmětům mě to k nim netáhne. A musím se přiznat, že chemie je můj úhlavní nepřítel. Naštěstí je jenom dvakrát v týdnu.
Jazyky u mne vedou. Nejenom proto, že jsou to místa, kde si s předmětem rozumím, ale vím, že o češtinu a angličtinu mě vždycky přemůže smích a to je příjemné. Samozřejmě, konverzovat v angličtině mě baví, ale to není nic proti českému jazyku. Ať už je to mluvnice, sloh a nebo dokonce literatura (čtu až moc ráda, ale člověk se na tenhle předmět musí učit), tak jsou to nade vše úsměvné hodiny. Nejenom díky paní učitelce, skoro stejně velký podíl na tom má také můj soused v první lavici. A čeština je výjimečný jazyk, v němž je pro mne čest psát, což je nejdůležitější.
Potom jsou tu hodiny dějepisu. Všechny ty skupinové práce a podrobnosti o tom, co se dělo mám moc ráda. Dozvím se většinu toho, co mne zajímá a to dává naší paní učitelce velké plus.
A nakonec je to hudební výchova. Asi by mne nezaujala, ale hraji na kytaru a ráda objevuji nové hudební směry a obzory, díky čemuž jsou pro mne čtvrteční odpoledne docela silným zážitkem. Pokaždé, když ve čtvrtek přijdu ze školy, zasednu ke kytaře.
Tolik k tématu ne úplně nepodstatné školy.
Alžběta Dyčková, 3.ZŠ Slaný, 9. ročník
08. 11. 2009, 15:56
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Andrea37 - 08. 11. 2009, 19:44:16
Díky, Běto,doufám, že se budeš vždy usmívat po mých hodinách...
Určitě ano
43.05%
Spíše ano
17.75%
Spíše ne
15.29%
V žádném případě
23.91%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01