Kliknte zde
Dobré odpoledne, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je pondělí 26. října 2020 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Lidice

Jeli jsme se školou na exkurzi do Lidic. Samozřejmě, aby paní učitelka zjistila jak jsme dávali pozor, měli jsme na téma Lidice napsat svůj vlastní názor.Jistě většina z vás ví co se tam stalo. Už jenom když vyslovíte: "Vyhlazení Lidic" zní to strašně.

Tohle byla moje slohová práce...

Když se vysloví slovo Lidice, vybaví se každému něco jiného. Někomu se vybaví jen vesnice někde u Kladna, někdo nemá vůbec tušení co to slovo znamená, ale jsou i tací, kterým při vyslovení tohoto jména běhá mráz po zádech. Ano, je pravda, že Lidice jsou jen vesnice, ale to JEN tam nepatří. Málokdo zná opravdový příběh této vesnice. Když Lidicemi projíždíte, tak se dá těžko uvěřit, co strašného se tam událo. 10.červen 1942 se vryl do paměti mnoho lidem, ale jen někteří si to vybavují ještě dnes, protože jen ti přežili. Viděla jsem fotky ze života této vesnice před osudným 10.červnem. Musela to být poklidná vesnička plná života. Měli dokonce hokejové a fotbalové týmy. Bohužel až na jednoho člena týmu nepřežil ani jeden. Na fotkách jsem také viděla sbor malých dětí. Ze sboru také nepřežilo ani jedno dítě. Z celé vesnice přežilo jen pár dětí, které byly poslány do Německa na převýchovu. Sama jsem ještě dítě a nedovedu si představit, že by jednoho z ničeho nic přišli úplně cizí lidé a odvezli mě někam pryč – nadobro a já bych rázem přišla o rodiče, domov. A jaké to muselo být pro ty jejich rodiče? Někoho převáželi do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů, někoho zabili hned. Tím, že bydlím také na vesnici, si něco takového nedokážu představit. Nikdo. To, co ti všichni lidé museli prožít. Nakonec většinu stejně zabili. S lidmi zacházeli jako s věcmi.

Když  jsem viděla film, kde ti lidé, kteří přežili o tom vypráví, měla jsem opravdu slzy v očích. Cokoliv, když vám někdo vypráví, tak se do toho nemůžete vžít natolik, aby jste to dokázali plně pochopit, pokud jste sami něco podobného neprožili. A tohle už vůbec ne. Ti lidé ztratili příliš mnoho. Vše, co se dalo. Střechu nad hlavou, svobodu, rodinu, svá jména, ale především svůj život. Byl to pro mě silný zážitek. Jsem ráda, že žiji v, dá se říci poklidné době. Je doufám, že to ještě dlouhý čas vydrží. Tedy, že zdravý rozum, láska a porozumění budou mít „navrch“ nad hamižností, hloupostí a nenávistí. Stačí čím nás občas nepříjemně zaskočí příroda se svými katastrofami, tak proč si to ještě znepříjemňovat nevraživostí a vzájemnými potyčkami. Každý by měl znát dějiny, už jen proto, aby se z nich poučil..

 

Fotografie:

Kliknutím zvětšit
vyhlazování Lidic

Klára Dundrová, 2.ZŠ Slaný, 9. ročník
01. 02. 2010, 06:52


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  3 b. = dobrý  2 b. = ujde  1 b. = nic moc  0 b. = děsný

Příspěvek ještě nebyl hodnocen

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.

Dnes má svátek Šarlota
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

45.15%

Spíše ano
graf

17.31%

Spíše ne
graf

14.18%

V žádném případě
graf

23.37%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 1947
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát